Zámečník Jiří Kratochvíl z Rokytnice dokončil svou čtvrtou plechovou kytaru. Tato je z rezavého plechu a jmenuje se Belzeba. Na této kytaře se mírně změnilo také logo, kterým Kratochvíl své kytary opatřuje: symbolického anděla na logu doplnil čertovský ocas a malé růžky na hlavě.
„Rezavá kytara má dokonce větší ohlas než mé předešlé kytary z leštěného plechu,“ pochvaluje si Kratochvíl, který už dokončuje i pátou kovovou kytaru. Ta bude z titanu a má pracovní jméno Agáta. „Pracovní jméno ale už kytaře většinou zůstává,“ směje se Kratochvíl.
Pozitivní ohlas na jeho plechové kytary ho povzbudil k tomu, že chce zkusit rozjet s partou kolegů výrobu kytar v malých sériích asi deseti kusů do měsíce.
„K tomu ale potřebuji koupit nějaké stroje na urychlení výroby, chci zkusit startupové financování,“ popsal Kratochvíl. Pro sériovou výrobu už rokytnický kytarář vyvíjí i vlastní kytarový snímač.
Z osmi a půl kila váhy se dostal na ideálních tři a půl kila
První Kratochvílova kytara vážila osm a půl kilogramu. To nebylo málo. „Váhu už se mi podařilo snížit na ideální tři a půl až čtyři kila použitím tenčího nebo lehčího materiálu. Uměl bych udělat ještě lehčí kytary, ale to už by nebylo účelné,“ řekl Kratochvíl, známý mezi muzikanty spíš pod přezdívkou Šulec.
Na jeho první kytaru jménem Anděla hraje Kamil Krůta, bývalý hudebník skupiny Už jsme doma, vystupující už více než dvě dekády po celém světě pod pseudonymem Koonda Holaa.
Kytaru Jeniffer mívá pravidelně v rukou Spajsy z vyškovské skupiny Dark Gamballe. Na třetí kytaru jménem Rozárka hraje Petr Havlík z třebíčské kapely Jezerel.
Kytarář z Rokytnice zatím své kytary neprodává, muzikantům je půjčuje. To by se ale mělo změnit. „Ozývá se mi dost muzikantů, ptají se, jaké podobné nástroje bych byl schopen udělat, tak se tomu chci věnovat na sto procent. Baví mě to a mohlo by to mít i ekonomický úspěch,“ míní.
Začíná pracovat na českém prototypu - sedmistrunné baskytaře
Říká rovnou, že jeho kytary nejsou určené pro začátečníky. „Chci je i dál vyrábět jen z nejkvalitnějších materiálů se zásadním podílem ruční práce a to něco stojí. Stále konzultuji s odborníky. Vím, že kvalitativně při výrobě potřebuju ještě některé věci dotáhnout,“ říká Kratochvíl.
I další své kytary chce vyrábět z už zmíněných materiálů: obyčejného „černého“ plechu, z nerezu a titanu.
„Když vidím, jak na mou kytaru někdo hraje před stovkami lidí a má to úspěch, hřeje to u srdce,“ řekl dvaatřicetiletý třebíčský rodák Kratochvíl. Pracuje nyní i na prototypu, který v Česku nikdo nevyrábí - sedmistrunné basskytaře.