V místě Staroměstského rybníka bývala ve 12. století vesnice. Územím také vedly tři kamenité cesty.
"Muselo to na nich pořádně drncat. Na druhou stranu, to je pro nás archeology dobře, protože lidé ztráceli celou řadu předmětů a koně přicházeli o podkovy," usmál se archeolog jihlavského Muzea Vysočiny David Zimola.
Týmu archeologů se také podařilo zjistit stáří jednoho stromu, který byl použit na vyztužení kamenné konstrukce. "Byla to jedle a byla pokácena v roce 1203," poznamenal Zimola.
Archivní snímky z průzkumu |
Nálezů, které se po staletí ukrývaly pod bahnem na dně Staroměstského rybníka, má nyní Muzeum Vysočiny asi osm stovek a ještě přibývají.
Některé hroudy hlíny ještě budou prozkoumány. "Mezi nálezy je například několik desítek prstenů a mincí. Dále třeba podkovy a keramika," uvedl Zimola.
Nejstarší mincí, kterou archeologové našli, je zřejmě denár Bély III. Uherského. Jedná se o peníz ze sedmdesátých let dvanáctého století.
Čtyři další cenné mince ležely na sobě. Pozoruhodné. "Někdo je tam ztratil asi i s nějakým váčkem. Je velmi pravděpodobné, že byly ztraceny do dvacátých let třináctého století, tedy v době, kdy třeba Jihlava ještě vůbec neexistovala," poznamenal David Zimola.
Většina mincí, které vydalo dno Staroměstského rybníka, pochází právě ze 13. století. Většinou jde o platidla rakouská, což nahrává tomu, že na Telč mělo v té době mnohem větší vliv Podunají než Čechy.
Lidé na cestě poztráceli i jiné věci než prsteny a mince. Byly tam ostruhy, nože, dýky, šipky do kuše...
Vesnice žila. Mlela se tam třeba tuha na keramiku
Archeologové počítají s tím, že vytvoří mapu nálezů. Také získávají obrázek, jak osada ve 13. století vypadala. Třeba úlomek mlýnského kamene dává tušit, že se v Telči mlela tuha. Ta byla využívána na výrobu keramiky.
"Analyzujeme také barevné kovy. Mohly se tam odlévat i součásti oděvů, třeba přezky," doplnil David Zimola.
Domy měly jednoduchou konstrukci - kamenná podezdívka a dřevo. Suterény tam lidé dělat nemohli kvůli poměrně vysoké hladině spodní vody. V prostoru, který je zatopen rybníkem, nebylo nalezeno žádné pohřebiště. Hřbitov musel být jinde.
Nalezené kosti jsou výhradně zvířecí. Domorodci chovali třeba ovce nebo kozy. "Zachovaly se i zbytky plotů. Ty asi ohrazovaly hospodářský areál. Našli jsme tam totiž velkou vrstvu hnoje," sdělil archeolog. Teplo v hospodářském areálu pomáhala zajistit kamenná pec.
Zaujala malá ručička
Zajímavých nálezů je v Telči opravdu celá řada - třeba i esovité náušnice, závažíčko, přesleny nebo užitková keramika. "Našli jsme rovněž jednu malou glazovanou ručičku. Ta asi byla součástí nádoby sloužící k pití nebo nalévání," uvedl Zimola.
Exponáty budou k vidění nejprve v jihlavském Muzeu Vysočiny. Vernisáž výstavy by se měla uskutečnit 22. března. Pak se část exponátů přesune i do Telče.
"Předpokládám, že u nás bude výstava během léta, v hlavní turistické sezoně," sdělila Helena Benešová Grycová z telčské pobočky Muzea Vysočiny.
Staroměstský rybník byl loni odbahněn a rekonstruován. Teď by měl zadržet až stoletou vodu.
