Zlomem byl případ z léta roku 2015, kdy státní úředníci vyhlásili výběrové řízení na prodej náhrobku učitelky Cecilie Hamrové, která se za svého života věnovala i pomoci umírajícím. Její hrob byl na prodej už dva roky po její smrti. Učitelka totiž neměla dědice ani nesepsala závěť, proto její veškerý majetek včetně bytu i náhrobku připadl státu.
Stát nakonec prodal hrob za pět a půl tisíce korun. K tomu byt Hamrové za 852 tisíc. Vše bylo podle zákona, řada lidí ale byla přesvědčená, že úředníci u prodeje hrobu jednali v rozporu s dobrými mravy.
Hrob nakonec koupila známá zesnulé učitelky s tím, že se o něj bude starat. Přátelé učitelky pak nechali na náhrobek vepsat jméno zemřelé a o místo se starají.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) po humbuku s náhrobkem slíbil a následně zavedl systém, který zohledňuje i etickou stránku. Nejen potřebu přinést peníze za hroby do státního rozpočtu.
Vše nyní funguje podle metodické instrukce. Náhrobek nejprve úřad nabídne nájemci hrobového místa.
„Pokud je tato nabídka neúspěšná, nabízí se obci. Pokud obec neprojeví zájem, nabízí se vlastníkovi pohřebiště, což může být například církev. Až pokud nikdo neprojeví zájem, nabídne se ve výběrovém řízení,“ popsal mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Podobné je to i v případě, kdy stát prodává hrobky. Stavbu nejprve nabízí vlastníkovi pozemku. Pak už je to stejné jako při prodeji náhrobků.
Změna pomohla, od té doby úřad neeviduje ani jednu stížnost
Aktuálně úřad prodává v celé republice jediný náhrobek ve výběrovém řízení. A to za minimální cenu 650 korun. Pod ním jsou pochovaní členové rodiny Brzoňových na hřbitově v obci Tisová na Tachovsku. Případní kupci se mají hlásit do konce února.
Stát už v minulosti prodával i hrobku obchodnické rodiny Urbanidesových z Chotěboře. Minimální cena byla 45 tisíc. Podle Ležatky je ale pro úřad primárním cílem získat majitele, kteří by hroby opravili a starali se o ně.
„Není primární cíl příjem do rozpočtu, který je z pohledu celkových příjmů zcela zanedbatelný. Hrobová zařízení se totiž většinou nabízejí za částky v řádu stokorun nebo někdy i za symbolickou korunu,“ doplnil mluvčí.
Výjimkou jsou hroby zejména na velkých pražských hřbitovech, o které bývá zvýšený zájem. „Ty tvoří značnou část získaných prostředků. V letech 2016 a 2017 se prodaly řádově desítky hrobových příslušenství za částku dohromady v řádech nízkých statisíců korun,“ doplnil Radek Ležatka.
Podle něj zafungoval systém zavedený po kritice, který zohledňuje etickou stránku prodeje hrobů. „Od roku 2015 neevidujeme ani jednu stížnost, která by se týkala této problematiky,“ dodal mluvčí.
