Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hostinská škube husu, pivo si natočte sami. I tak se pilo V Pr**li

  18:00aktualizováno  18:00
Jednou z legend mezi třebíčskými hospodami bývala ta s původním názvem U Schwarzů, později U Dočekalů. Štamgasti si ji však překřtili po svém: na knajpu V Pr**li. Šlo o klasický zaplivaný podnik, který ovšem podle vyprávění pamětníků měl své kouzlo. Právě v něm pokračuje seriál Ta naše hospoda.

Hospoda, které se neřeklo jinak, než V Pr**li, je už minulostí. Dnes v těchto místech vedle třebíčské synagogy stojí infocentrum. | foto: Archiv MAFRA

Dnes už baráček vedle Zadní synagogy v židovské čtvrti nestojí. Místo něj tam před šestadvaceti lety vyrostl dům úplně nový. Je v něm turistické informační centrum a vstup do synagogy.

„Chodíval jsem do hospody V Pr**li koncem šedesátých let na pivo a byl to pro mě lokál, který jsem měl opravdu moc rád. Klasická čtyřka s nezaměnitelnou atmosférou, kde se zašívali dělníci i studenti a točila se třebíčská desítka,“ říká místní hudebník a malíř Pavel Hlaváč.

Na místě staré hospody je dnes infocentrum. Celá třebíčská židovská čtvrť je na...

Na místě staré hospody je dnes infocentrum. Celá třebíčská židovská čtvrť je na prestižním seznamu UNESCO.

Tehdy tam obsluhovala hospodská paní Volfová. „Za hospodou byl takovej prťavej sálek a tam se dělaly třeba holubí hody a podobně. Přijdeš do hospody, vedle výčepu sedí hostinská a škube husu. Dal bych si pivo, říkám. Copak nevidíš, že nemám čas? Natoč si ho sám! Povídá ona,“ vzpomíná s jistou dávkou nostalgie Hlaváč.

Po letech si ještě vybavuje, jak v hlavní potemnělé zakouřené místnosti bývaly staré dřevěné stoly. Každá židle jiná. A paní Volfové občas pomáhala její krásná dcera.

Hostinská byla podle jeho slov menší, korpulentní žena, s kterou byla legrace. „Výřečná a milá - hospodská, jak má být. Potom dělala na městě hajzlbábu.“

V paměti Hlaváčovi utkvěl muž, kterému mladí přezdívali Marlboro man. „Byl to závozník, v koutku mu vždycky visela cigareta a na hlavě měl pokaždé klobouk, jak to míval ten chlápek z reklamy na americké kuřivo.“

Z hospody ho vyhodili tak, že si zlomil kostrč

Na hospodu před časem zavzpomínal také Miroslav Sedláček. Jeho nevlastnímu prastrýci, řezníku Janu Svobodovi, hostinec zásadním způsobem zasáhl do života.

„Jednou ho z té hospody vyhodili tak, že si zlomil kostrč a už se nikdy nepostavil na nohy bez berlí. Svůj život dožil jako starý mládenec v malé místnůstce v domě v Jihlavské bráně, který rodině patřil,“ vybavil si Sedláček

Třebíčský historik Rudolf Fišer uvádí, že v místech, kde pak byla hospoda, stával původně židovský dům Salomona Nováčka. Po roce 1662 už byl pustý, a proto ho Salomon Polák musel vystavět od základů znovu. V 18. století vyrostly na pozemku domy dva. Po formálním zániku ghetta v půli 19. století sloužil jeden z nich jako hostinec.

Od roku 1882 ho vlastnila Rosa Bondiová, provdaná Schwarzová. Roku 1934 byl na díl Růženy Schwarzové uvalen konkurz a těsně před válkou se stal majetkem Živnostenské záložny v Třebíči. Od roku 1942 barák s hospodou patřil Dočekalovým.

Za války se pálila domácí lavorovice a kouřila domovina

Jiří Urban v židovské čtvrti vyrostl. „Moje maminka si pamatuje, jak tam bývala hospoda i za války,“ říká. Nejspíš se tam prý moc nepilo, když tenkrát ani nebylo co.

Tady je na místě připomenout, jak to nejen v třebíčských hospodách chodilo právě za druhé světové války. Pěkně a podrobně to ve svých knížkách popsal místní amatérský badatel Jiří Joura.

„Za okupace Německem, kdy byl nedostatek lihovin, se vzájemně sledovaly zkušenosti a praktiky při domácím pálení lavorovice - název lihoviny vznikl podle lavoru nutného k pálení. Lihoviny, víno, pivo a dokonce i limonády dostávali hospodští na příděl,“ zapsal Joura.

Hojně se předávaly i poznatky v pěstování tabáku. Při kouření domoviny, jak se materiálu říkalo, to prý v lokále vypadalo jak v kotelně. Kuřáci totiž dostávali kuřivo také na příděl, na takzvané tabačenky.

Politické hovory zakázány. A hostinský se uvnitř oběsil

„V letech okupace byly ve všech pohostinstvích povinně na stěnách viditelné tabulky s česko-německým nápisem Politické hovory zakázány.“

Pamětník Jiří Urban připomíná neveselý konec populární hospody. „Byl tam hostinský, který občas promítal filmy. Pak se ale jednou uvnitř oběsil.“

Podle jeho slov pak do zavřeného lokálu umístil podnik Restaurace a jídelny truhlárnu. A nakonec byl starý oprýskaný dům zbourán.

A proč se říkávalo a dodnes říká zaplivaná hospoda? Souviselo to se zlozvykem fajfkařů a kuřáků ještě počátkem 20. století. Tehdy totiž často plivali na zem. Bylo jim pak úředně nařízeno plivat do plivátek, nádobek naplněných vlhkými pilinami nebo vodou. V lokálech je k tomu nabádaly tabulky: Plivání na podlahu zakázáno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Ondráček starší a mladší mají kovárnu ve Vysokém. Společně posbírali už...
Ondráčkovi se už po generace věnují kovařině, ovlivnil je i „papež“

Nejsou tak slavní jako Habermannovi, ale jednou třeba budou. Však získali už několik cen na prestižní soutěži Hefaiston. V rodině Ondráčkových se už minimálně...  celý článek

Dalibor Michek je historickými varhanami tak fascinován, že tráví po své běžné...
Snad nás za nezájem o varhany příští generace proklejí, říká restaurátor

Do píšťal a skříní varhan se vpisovala historie válek, bankrotů, reforem, bídy. To vše musí znát Dalibor Michek ze Studének na Jihlavsku. Je restaurátorem...  celý článek

Mezi ulicí U Hřbitova a Telečská dnes vede provizorní cesta z panelů přístupná...
Jihlava stopla stavbu 30 metrů dlouhé silnice. Kvůli hygieně, zlobí se

Mělo to být pouhých třicet metrů nové silnice, která by ulevila přetíženým ulicím na jihu Jihlavy. Magistrát však nakonec propojku ulic Telečská a U Hřbitova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.