Název zní morbidně, ale jde od srdce. Místní na svou Mrtvolu nedají dopustit. „Když tady řeknete, že jdete na Popovice, nikdo neví, kam jdete. Ale když řekne, že jdete na Mrtvolu, vědí všichni. Konávají se tady často i pohřební hostiny, a pak je až absurdní, že se smuteční hosté na hřbitově domlouvají, že si jdou sednout na Mrtvolu,“ usmívá se hostinský Vítězslav Zach.
O vzniku názvu nemají jistotu ani zdejší štamgasti. Verze existují v zásadě dvě. Podle první pochází název od nešťastné události, kdy se v této hospodě údajně kdysi ve sklepě oběsil hostinský.
„Já osobně se kloním spíš k druhé verzi, podle které název vznikl od toho, že v místě hospody kdysi býval židovský hřbitov, později přesunutý do parčíku u kostelíka Panny Marie,“ míní hospodský Zach, který hospodu vede s rodiči a bratrem.
Na pelhřimovské Mrtvole není vlastně nic zvláštního, neobvyklého. Mají zde vyhlášenou kuchyni hotových jídel, kterých prodají v čase obědů kolem dvou stovek denně. A prý točí slušné pivo.
Kolem třetí odpoledne už to v hospodě bzučí jako v úlu
Co sem po desetiletí táhne hosty, je cosi nedefinovatelného: fluidum, díky kterému to v hospodě už kolem třetí odpoledne bzučí jak v úlu. „Otevřít novou hospodu není lehké, musíte tam natáhnout hodně kamarádů, kteří tam za vámi budou chodit, což často nefunguje. V téhle hospodě se to dlouhodobě daří,“ hodnotí Vlastimil Paťha, jeden z minulých hospodských z Mrtvoly.
Pokud jde o to, čemu se módním výrazem říká image, v hostinci Popovice o něm mají jasno. „Na nic si nehrajeme, byli jsme a zůstáváme obyčejnou dělnickou hospodou, vaříme klasická česká jídla, do značné míry nás živí chlapi v montérkách,“ říká hostinský Zach.
Mrtvole nahrál v minulosti fakt, že v jejím sousedství postavili autobusové nádraží - začali tam chodit cestující čekající na spoj. Po roce 1989 ale spojů ubylo a tím i cestujících.
Mnozí štamgasti k Mrtvole chodí už desítky let
Dodnes je však Mrtvola místem, kde se kromě obědvajících dělníků z Agrostroje či Kartáčoven a lidí z blízkých kanceláří schází s oblibou i studenti, konají se školní srazy a vrací se party, které sem chodily od studentských let.
„Někteří tvoří takovou tu hospodskou rodinu, chodí sem od doby, kdy já tu jako hospodský před 22 lety začínal. Tehdy jsme ale za odpoledne vytočili dvacet sudů, to dnes vytočíme za týden,“ řekl Zach.
Hostinec byl postaven v roce 1922, po přestavbě v roce 1960 byl původní vchod přesunut na bok. Roku 1994 byla dokončena rekonstrukce a přístavba do nynější podoby. Zachovány zůstaly prvorepublikové byty s vysokými stropy v prvním patře a klenby ve sklepení.
Legendární Mrtvola se ale v ničem podstatném nemění. To její štamgasti oceňují.
