Až do 19 let se totiž věnoval současně dvěma sportům. Jenže když mu v roce 1963 přišel povolávací rozkaz na vojnu, musel se rozhodnout, co bude dál.
"Měl jsem jít na vojenskou základní službu a důstojníci mi řekli: Rozhodněte se, jestli budete hrát hokej, nebo fotbal. Jsou tady dva povolávací rozkazy a my jeden zničíme," prozradil před lety Holeček v pořadu České televize Na plovárně.
"Já jsem se ptal, kam to je. A oni řekli: Dukla Tábor, fotbal, druhá liga. Anebo Dukla Jihlava, hokej, první liga. Tak jsem řekl, že chci do první ligy. A že jdu hrát hokej do Jihlavy," vzpomíná s úsměvem Holeček, který v úterý 18. března slaví 70. narozeniny.
Že šlo o správnou volbu se ukázalo později. Trenér jihlavské Dukly Jaroslav Pitner sice mladého brance nevyužil a brzy jej poslal do Košic, později se však Holeček stal jedním z nejlepších gólmanů Evropy - získal mimo jiné tři tituly mistra světa a stříbro a bronz z olympiád.
"Před ním se hrálo moc dobře. Byl kliďas, žádný zbrkloun," vzpomíná jeho spoluhráč z tehdejšího národního týmu obránce Jan Suchý. "Když jsme před ním udělali nějakou chybu, tak jsme mohli počítat s tím, že se o to postará."
"Měl originální styl," vzpomíná na "Fakíra" další československý reprezentant Jiří Holík. "Dokázal dát jednu nohu k tyčce, druhou ke druhé a tělo dozadu. Prostě byl mimořádně pohyblivý. A dokázal skvěle číst hru," dodal.
