Temná historie kláštera: opat si vydržoval vdanou ženu, manžel ji utopil

Historie třebíčského benediktinského kláštera nebyla selankou z nedělní školy. Jednu málo známou epizodu z jeho minulosti připomínají amatérští herci při kostýmovaných prohlídkách zámku. Názorně ukazují, že středověké kláštery nebyly vždy pouze centry vzdělanosti či duchovního života.

Příběh opata Ignáce vychází ze staré listiny, která se dochovala ve vatikánském archivu. „Ta listina mluví o tom, že si mniši z třebíčského kláštera stěžují na svého představeného opata, že je všemožně týrá a že někteří už dokonce na to týrání zemřeli,“ popsal Jaroslav Bašta z třebíčského muzea Vysočiny, které na zámku - bývalém klášteře - sídlí. 

Sám Bašta také v kostýmovaných prohlídkách jako ochotník hraje.
V divadle o hříšném opatu Ignácovi ztvárnil zoufalého manžela, kterého jeho žena s opatem podvádí.

„Je zajímavé, že návštěvníci většinou mylně předpokládají, že ten příběh, který hrajeme, je vymyšlený. On ale vychází z historické skutečnosti, kterou známe z dobových zápisů,“ popsal Bašta.

Podle zmíněné vatikánské listiny skončila třebíčská historie z počátku 15. století tím, že podváděný manžel - profesí řezník - vnikl do kláštera se skupinou ozbrojených pacholků, své cizoložné ženy se násilně zmocnil a pak ji utopil v řece.

„V listině je skutečně popsán příběh vdané ženy, kterou si opat Ignác Naczek vydržoval přímo v klášteře, a dokonce s ní zplodil několik dětí. Papež nařídil arcibiskupovi v Olomouci, aby věc prošetřil, ale přišly do toho husitské války, takže opat Ignác potrestán nebyl, a dokonce zůstal ve funkci představeného kláštera,“ zmiňuje muzejník.

Benediktini v Třebíči

• Počátky benediktinů v Třebíči jsou i začátkem existence pozdějšího města Třebíč.
• Zdejší benediktinský klášter založili v letech 1101 až 1104 Litold Znojemský a Oldřich Brněnský v takzvaném Třebečském lese.
• Vznik kláštera jednoho z vůbec nejstarších mnišských řádů na křižovatce obchodních cest bylo politickým aktem i vybudováním rodového pohřebiště brněnských a znojemských potomků knížete Konráda Moravského.
• V místě založení kláštera byl brod přes řeku, kde se protínaly staré obchodní cesty: z Rajhradu na Chýnov a druhá od Rakouska a jihu Moravy přes Třebíč na Kamenici a Chrudimsko.
• Podle kronikáře Eliáše Střelky údajně v místě založení kláštera sice již stál „hrad Dřevíč“, Střelka však své tvrzení napsal až v 16. století. Jméno města Třebíče vzniklo podle soudobých domněnek spíše od osobního jména Třebek.

Historici nyní vatikánskou listinu překládají do češtiny, aby mohla být publikována. „Pomůže nám zase trochu více poznat historii třebíčských benediktinů,“ řekl Bašta. 

Už nyní se ochotníci připravují na další ročník prohlídek, jejž zahájí patrně na jaře příštího roku.

„To už je ale opravdu pověst, nikoli prokazatelně doložená skutečnost. Příběh se odehrává v době konce třicetileté války, kdy v Třebíči podle pověsti mladý šlechtic zahynul následkem věštby astrologa. Ten astrolog údajně byl bývalým astrologem Albrechta z Valdštejna. To se stát sice mohlo, protože Valdštejnové v Třebíči byli, ale prokázat to nemůžeme,“ řekl Bašta.

S kostýmovanými prohlídkami v muzeu začali před čtyřmi lety, kdy zámek prošel kompletní rekonstrukcí.  Zpočátku prohlídkami prováděli herci z ochotnického souboru Ampulka, nyní hrají muzejníci a ochotníci z Třebíče a Moravských Budějovic. Scénáře píše Jaroslav Deyl.