Boj o vodu. Ten už několik let zaměstnává vedení Jihlavy (čtěte například zde). A zápas o stejnou tekutinu donutil před více než šesti sty lety tehdejší obyvatele města k tomu, aby zbudovali první vodovod. Bohaté horní město, které žilo zejména z těžby stříbra, ho kvůli nedostatku vody ve studnách začalo stavět v roce 1389.
„V Jihlavě není zpráv o takových potížích s vodou, jaké měla Kutná Hora, podvrtaná šachtami a štolami, kde se voda ztrácela. Měšťané však asi s obyčejnými studnami nebyli spokojeni a voda odtud snad nepostačovala pro město o čtyřech až pěti tisících obyvatelích ani pro hospodářské účely,“ vysvětlil v jedné ze svých prací jihlavský historik František Hoffmann.
Kdo první vodovod postavil, není známo. Obyčejně se na jeho budování ve středověku podíleli studnaři, zvonaři nebo puškaři. A všechna tato řemesla byla v tehdejší Jihlavě zastoupena.
První vodovod vedl pravděpodobně od Pístova, kde využíval tamních rybníků. Vodu nepřiváděl, jak je dnes běžné, do jednotlivých domácností, ale do kašen. První doklady o tom, že byl vodovod zaveden přímo do domu, pocházejí až z poloviny 16. století.
Dřevěnými rourami denně do kašen přiteklo 4 400 věder vody
Tekutina byla do města přiváděna dřevěnými rourami. „Ještě v 19. století, při stavbě nového vodovodu, se podivovali, jak důmyslně byla zvolena trasa starého potrubí ve 14. století. Byly dvě řady rour o světlosti asi dvou coulů. Denní přítok se odhaduje asi na 4 400 věder,“ píše ve své práci Hoffmann.
Jak město rostlo, přestával starý vodovod stačit. Na přelomu 16. a 17. století měla Jihlava už kolem 8 000 obyvatel a na Moravě byla druhým největším městem po Olomouci. I to byl jeden z důvodů, proč v roce 1615 městská rada rozhodla postavit nový - Smrčenský - vodovod.
Ten bral vodu z pramenů povodí Zlatého potoka. Ta byla pravděpodobně i kvalitnější než voda rybniční z Pístova. „Pístovská voda přestala vyhovovat i pro vaření dobrého piva, kterým byla tehdy Jihlava proslulá,“ tvrdí Hoffmann.
S nedostatkem vody se pak Jihlava začala znovu potýkat až v polovině 19. století, když počet obyvatel vzrostl na 20 tisíc. Pivovar měl například speciální hodiny, kdy mohl vodu čerpat. I tato opatření však nestačila a Jihlava začala budovat takzvané Vodárenské rybníky.
