Protektorátní hranice za války odřízla dvě vesnice od dnešní Vysočiny

  14:49aktualizováno  14:49
Květnové výročí konce války znamená i vymazání nenáviděné hranice, kterou Adolf Hitler odřízl pohraničí a na zbylém území vyhlásil protektorát. Byly to jen dvě vesnice na jihu dnešního Kraje Vysočina blízko Jemnice - obce Panenská a Lovčovice, které se ocitly v Říši mimo protektorát Čechy a Morava.

Michaela Šimková ukazuje na dešovském obecním úřadě starou mapu z četnické stanice Moravské Budějovice, kde je bílou čarou ručně vyznačená demarkační linie. | foto: Radek Laudin, MF DNES

„Obce Panenská a Lovčovice připadly říšské župě, respektive okresu Waidhofen an der Thaya,“ popisuje Petr Beránek, vedoucí pobočky Muzea Vysočiny v Moravských Budějovicích.

Protektorátní hranice tehdy rozdělovala okres Moravské Budějovice a říšskou župu Dolní Dunaj.

Fotogalerie

Na dešovském obecním úřadu mají uloženou vzácnou starou mapu z četnické stanice Moravské Budějovice, kde četníci bílou čárou ručně vyznačili demarkační linii. Při srazu rodáků ji Dešovu věnoval pan Prokeš, syn vrchního strážmistra v Moravských Budějovicích.

Dešov byl totiž za války takzvanou hraniční vsí. Velkou část jeho katastru si Němci také zabrali.

A jak se tehdy žilo mimo protektorát? Obě vsi tehdy obsadil wehrmacht. Nejprve v nich fungovala vojenská správa, již pak nahradilo německé obecní zřízení.

Vpravo jezdili dříve než v protektorátu

„Starosta byl jmenován. Musel být německé národnosti a člen NSDAP. Například soud pro řešení sousedských sporů už nebyl v Jemnici, ale ve Slavonicích. Názvy se přejmenovávaly do němčiny a musely zmizet všechny připomínky Československa,“ přibližuje Petr Beránek.

Zpočátku se tam oficiálně platilo říšskou markou i československou korunou. Později už zůstaly jen marky. Kdo chtěl být státní zaměstnanec, musel mít potvrzení o árijském původu. Zavřeli českou menšinovou školu v Panenské, zůstala pouze německá.

Vpravo se tam začalo jezdit dříve než v protektorátu.

Zrušily se české spolky. V obecních kronikách byly začerněné veškeré zmínky o prezidentu T. G. Masarykovi. Po vypuknutí války začali z obou vsí rukovat odvedenci.

I v Panenské a Lovčovicích měli přídělový systém. Co vypěstoval rolník nad svoji osobní spotřebu, odvádělo se pro válečné účely. Postupně se tam zaváděly i německé svátky, jako třeba slavnost německé rodiny či okresní dny NSDAP.

Osadily se pohraniční závory a celní domky

Z dalších obcí Třebíčska se staly hraniční vsi. Šlo o Pálovice, Menhartice, Radotice, Bačkovice, Polici, Velký Dešov, Nové Syrovice a Láz. V nich se objevili němečtí pohraničníci a celní stráž.

Hranice se označila pomocí dřevěných patníků. Osadily se hraniční závory a celní domky. Do hraničních obcí přibylo četnictvo a finanční stráž. U „čáry“ docházelo občas k provokacím ze strany německých ozbrojených složek.

Hospodářská situace vesnic se zhoršila. Mohla za to i umělá hranice, celní bariéra a ztráta části katastru. „Například Velký Dešov ztratil skoro všechny lesy a lidé neměli čím topit. Přišel o třetinu katastru, skoro i o celý zalesněný masiv Suché hory. Ten měl pro nacisty především strategický a hospodářský význam,“ vysvětlil Beránek.

V Dešově si dodnes vyprávějí o jedné místní Němce, která za války pomáhala Čechům. Na konci války ale raději i s manželem odešla do Rakouska. „Později po letech se sem asi třikrát přijela podívat na návštěvu,“ vzpomíná jeden z dešovských pamětníků.

Adolf Hitler řečnil ve Znojmě a přespal ve vlaku

Nové Syrovice ztratily celou jižní zalesněnou část. A to na základě snah tamějšího správce velkostatku Rudolfa Wickla. Ten původně chtěl připojit celou obec k Říši. Lesy u Syrovic připadly tehdejšímu říšskému okresu Znojmo, který si tak ekonomicky pomohl díky těžbě dřeva.

Mimochodem, Adolf Hitler Znojmo na rozdíl od Jihlavy navštívil. Řečnil tam odpoledne 26. října 1938. Předtím přijel zvláštním vlakem a prohlédl si i československé opevnění. Po odjezdu ze Znojma přespal ve vlaku na rakouské straně Dyje v Laa an der Thaya. Následující den zamířil do Mikulova.

Zajímavostí je, že pouhé dva dny před návštěvou Znojma řešil vztah herečky Lídy Baarové a Josepha Goebbelse. Konkrétně 24. října 1938 přijal na Berghofu Magdu Goebbelsovou s dětmi. Stěžovala si, že manžel a Hitlerův důležitý spojenec má milenku, českou herečku. Hitler pak Goebbelsovi nařídil usmíření s manželkou a zakázal mu rozvod s odůvodněním, že soukromí musí podřídit potřebám Říše.

Autor:

Nejčtenější

Na Vysočině dvakrát zkolabovala D1. Kolony se rozjely po osmi hodinách

Dálnice D1 v 16 hodin (12. prosince 2018)

Přibližně hodinu před půlnocí se podařilo silničářům a policii obnovit provoz na dálnici D1 v kritickém úseku na...

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Hokejista, co si koupil sám sebe: Jsem hrozně rád, že jsem to udělal

Petr Šidlík (uprostřed) v dresu Vítkovic.

Nedávno rozvířil hokejové hladiny v Česku prohlášením, že se musel z Jihlavy vykoupit, přičemž Dukle zaplatil tolik,...

KVÍZ: Iglau, Gablonz, Dux... Znáte německé názvy českých měst?

Na historické pohlednici je morový sloup na jihlavském Masarykově náměstí ještě...

Je tu další vlastivědný kvíz Regionů iDNES.cz. Od středověku Němci postupně osidlovali pohraničí českých zemí a...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Kapela Jelen si dá skoro půlroční pauzu a vrátí se domů do Přibyslavi

Jelen čili (zleva) Tomáš Málek, Martin Kasal, Kateřina Tichá, Jindra Polák,...

Ještě tento týden absolvuje kapela Jelen vyprodané vánoční koncerty v Brně a Praze. Pak si dají její členové...

Velká rekonstrukce zámku v Telči ještě příští turistickou sezonu neohrozí

Renesanční zámek v Telči se chystá na rozsáhlou rekonstrukci. V rámci...

V Telči se pro následujících několik let připravuje velká oprava zámku, jež má stát 211 milionů korun. Ovšem ještě...

Chotěboř opraví náměstí a po více než půlstoletí vyzvedne propadlou kašnu

Od poloviny minulého století mají na chotěbořském náměstí propadlou kašnu....

Chotěboř se přiřadila k městům, která hodlají vynaložit miliony na nové centrum. V příštím roce chce modernizovat...

Najdete na iDNES.cz