Od startu s úsměvem vyráží pozdější vítězka zimní části republikové spartakiády...

Od startu s úsměvem vyráží pozdější vítězka zimní části republikové spartakiády Jarmila Königová. Psal se rok 1955 a pro svratecký ovál to byly druhé velké závody. | foto: ČTK

Svratecký ovál. Tam, kde začínala Sáblíková a trenér si nabral do bot

  • 1
Historie rychlobruslení ve Svratce začala s otevřením přírodní ledové dráhy před 60 lety. Posledních deset let už nefunguje. Vedení radnice ovšem věří v jeho obnovu. Ovál je totiž spojen s největšími jmény tohoto sportu. Začínala na něm i Martina Sáblíková a neměla nouzi o kuriózní momenty.

Až budou dnes sledovat ve Svratce jízdu Martiny Sáblíkové na olympiádě v Soči, bude v tom možná i kapka nostalgie. Toto dřívější republikové centrum rychlobruslení už totiž není několik let v provozu.

Dříve to z radnice ve Svratce slyšet nebylo, ovšem v posledním volebním období už to zaznívá. Šance na obnovu ledového oválu existuje. I po desetiletém přetržení tradice.

Dříve to byla jediná regulérní dráha v republice, kde začínala Martina Sáblíková i její trenér Petr Novák. Vyhrávali tam i další rychlobruslaři. Někteří dodnes žijí ve Svratce. Věří, že se jejich sport znovu do města vrátí.

"Určitě záměr nezapadl. Rádi bychom to obnovili. Vhodný by byl zpevněný ovál. Samozřejmě to závisí na dotacích. Pokud by byly, tak snahám rychlobruslařů budeme vycházet vstříc. Zatím to ale není na pořadu dne," uvedl Martin Mudroch, místostarosta Svratky.

Hned se podařilo překonat 102 československých rekordů

Ve městě teď měli jiné, nutné výdaje do kanalizace či školství. Hřiště, kam se vždy v zimě sjížděli ti nejlepší rychlobruslaři, dnes slouží fotbalistům i dalším sportovcům.

Rychlobruslení ve Svratce začalo s otevřením přírodní dráhy v sezoně 1953-1954. Do té doby se závodilo na řekách, rybnících či na zimním stadionu v Praze.

Pracovníci sekce rychlobruslení, především Alois Pik a Jaroslav Doubek, hledali příhodné místo, kde by byla větší zima, ale zase ne příliš vysoko. Našli jej ve Svratce, kde TJ Spartak zrovna stavěl nový stadion. K projektu lehkoatletické dráhy se přidal i plán prvního rychlobruslařského oválu. Při stavbě dráhy brigádníci přemístili dvanáct vagonů písku a 28 vagonů škváry.

Na vytvoření ledové vrstvy se musely použít čerpací stroje hasičů. "V té době to byla dráha velmi dobrá, hned v první sezoně bylo překonáno 102 československých rekordů. Stálá regulérní dráha také umožnila vstup na mezinárodní fórum. Prvním krokem byly v únoru 1954 závody s rychlobruslaři NDR, Maďarska a Polska," píše se ve sborníku o historii rychlobruslení ve Svratce. Významné byly i závody o rok později.

Led tál, propadal se a bruslaři jezdili v centimetrech vody

TJ Mars Svratka se zařadila k nejlepším rychlobruslařským oddílům v republice. Domácí bruslaři Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe se stali několikrát mistry republiky.

Byl to právě svratecký rodák Jiří Schöppe, který kdysi přivedl současného reprezentačního kouče Petra Nováka k rychlobruslení.

"Kdyby nebylo 'Šepáka' a jeho obrovského sportovního srdce, hlavy a pracovitých rukou, rychlobruslení by u nás nepřežilo," řekl Novák poté, co Schöppe v roce 2010 zemřel.

Sám Novák zažíval ve Svratce i kuriózní chvíle. Třeba jednou před juniorským světovým šampionátem v USA bylo republikové mistrovství. "Martina vše vyhrála, ovšem na dráze ve Svratce byly dva centimetry vody - program ovlivnila obleva. Led už se začal ke konci propadat, ale naštěstí vydržel. Sám jsem si nabral do bot," uvedl Novák.

Schöppe stihl ještě zažít obrovskou radost nad zlatými olympijskými medailemi Martiny Sáblíkové. Na nich měl sám velký podíl, i když ne na první pohled viditelný.

Martina Sáblíková ve filmu Sama proti času:

24. října 2013