Čas práskl bičem a první poštovní autobusy nahradily koňské dostavníky. Ten na snímku vyrobila firma Laurin & Klement. Fotograf jej v roce 1921 zachytil před moravskobudějovickým nádražím. | foto: Poštovní muzeum Praha

Pošta před 250 lety dala Moravským Budějovicím život, výdělky i dramata

  • 1
Staré císařské silnici z Vídně do Prahy je už více než čtvrt tisíciletí. Stále se po ní jezdí. Její historie je přímo provázaná s dějinami doručování pošty na této trase. Počátky měla tato tehdy nová služba dobrodružné. Do Moravských Budějovic přinesla život, výdělky, ale i dramatické okamžiky.

Před 175 lety začal řešit vídeňský dvorní rada von Ottenfeld vážný případ. Týkal se obvinění vůči budějovickému poštmistrovi Františku Královi. A v roce 1843 byl Král vyloučen z poštovních služeb pro ztrátu služební důvěry.

Jistě to nebyla malá událost. Moravské Budějovice byly od roku 1750 poštovní stanicí na takzvaném novém poštovním kursu mezi Vídní a Prahou, přičemž ten původní dosud vedl přes Jindřichův Hradec. Vznikem nového kursu byla vytyčena i trasa dodnes užívané silnice z Vídně přes Znojmo do Prahy (více se o historii silnice dočtete zde).

Pošta na náměstí v Moravských Budějovicích v roce 1921. V tu dobu už místo koní a dostavníků jezdily motorové vozy.

Poštmistry jmenovala přímo Marie Terezie. „V té době byly poštovní stanice majetkem poštmistra, který musel vlastnit vhodnou budovu,“ popsal moravskobudějovický badatel František Vlk, z jehož studie tento text vychází.

Poštovní dostavník řízený otužilým a zdatným postilionem ujel za hodinu přibližně deset kilometrů - z Vídně do Prahy dojel spěšný vůz za 32,5 hodiny.

Prvním poštmistrem v Moravských Budějovicích byl Friedrich de Gramond, který sem přešel s přeložením poštovní stanice z nedalekého Vratěnína. V Budějovicích začal Gramond úřadovat 1. června 1750 na dolním náměstí v dnešním domě č. p. 3.

Ve 20. letech přibyla poštovní letadla. Přinesla i několik dramat

Gramond si nakonec na císařovně vydobyl dědičné privilegium i na svou předchozí stanici ve Vratěníně - zřejmě se jednalo o výnosné podnikání. Byť například poštmistr musel vlastnit zhruba dvacet koní. Zavedení pošty se stalo pro Moravské Budějovice kulturní vzpruhou.

„Do té doby jednotvárný život je obohacen podívanou na pendlující povozy, někdy i velké družiny provázející honoraci a na přesuny vojsk. Z hostinců U Bílého koníčka a U Zlatého jelena se stávají zájezdní, přímo na rynku se uživili čtyři kováři a podkováři,“ napsal Vlk.

O nebývalé zážitky se zde pošta postarala po roce 1922, kdy nad Budějovicemi začala létat pravidelná poštovní letadla. Ještě téhož roku jedno spadlo u Martínkova, následovala nouzová přistání u Domamile, další u Litohoři, havárie u Želetavy.

Tragicky skončil pád letounu u Hladova v červnu 1924. „Dvě osoby tuto nehodu nepřežily a další zemřela v jihlavské nemocnici. Z těchto případů je patrné, jak čilý byl letecký poštovní ruch nad Moravskými Budějovicemi a jak nebezpečné bylo zaměstnání pilota-pošťáka,“ napsal badatel.