Prababička v ghettu zničila dopis ženy Zápotockého, zjistila badatelka

  17:52aktualizováno  17:52
V dětství Petra Lukáčová z Přibyslavic na Třebíčsku ráda naslouchala vyprávění předků. Zamrzelo ji, že se povědomí o rodinné historii postupně vytrácí. Rozhodla se to napravit. Jako samouk zkoumala historii rodu až do počátku 18. století. Našla spoustu zajímavých a dnes už stěží uvěřitelných příběhů.

Při hledání rodokmene je nutné projít řadu dokumentů. „Toto je průkaz mého otce Petra k řízení stavebních strojů. On pracoval 14 let v uranových dolech, ale nikdy přitom neřídil auto,“ říká Petra Lukáčová. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Petra Lukáčová věděla, že atentátník na Heydricha Jan Kubiš z Horních Vilémovic byl jejím předkem.

„Řada našich předků se ocitla po atentátu na Heydricha v terezínském ghettu. Moje prababička Blažena často na tehdejší prožitky vzpomínala,“ říká Lukáčová. 

Napadlo ji, že by bylo dobré rodinnou historii poznat blíže a popsat ji.

Fotogalerie

„Můj pradědeček Richard Mitiska a maminka Jana Kubiše Kristina Kubišová byli bratranec a sestřenice. V té době už ona byla po smrti a Janův otec žil s novou ženou Marií Dusíkovou. U nás v rodině nebylo tajemství, že jsme byli příbuznými Jana Kubiše. Při probírání rodokmenů se ale dozvíte spoustu věcí a u některých musíte dokonce zvážit i to, jestli si je raději nenechat pro sebe.“

V genealogii je samouk, sama se učí číst staroněmecké písmo kurent. Po třech letech se jí podařilo sestavit základy kroniky svého rodu. Zatím došla k roku 1700. Zážitky z války jsou mezi vzpomínkami předků nejsilnější.

Prababička Blažena Mitisková například vzpomínala, jak jí v Terezíně tajně předala dopis manželka pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého, která tam taky byla internována.

Strach byl silnější, psaní skončilo ve škvíře rozpadlé zídky

„Chtěla, aby jí prababička pomohla dopis odeslat. Jenže prababička dostala strach z prozrazení, přece jen byla v ghettu se dvěma dětmi, tak když stáli při nástupu u nějaké zídky, tak dopis vytáhla z rukávu, kde ho měla ukrytý, roztrhla ho na půlky a zastrčila za zády do škvíry v rozpadlé zídce. Ještě na smrtelné posteli si vyčítala, že ten dopis neodeslala,“ vzpomíná na vyprávění své prababičky Lukáčová. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Našla rodinné foto, pořízené v Ptáčově, kde je kromě Richarda a Blaženy ještě třináct dalších příbuzných.

„Kdyby se tehdy z Terezína pradědeček a prababička nevrátili, tak by nikdo na té fotografii neexistoval. Z toho vás zamrazí,“ uvažuje nad starou fotografií Lukáčová.

Ze zdánlivě obyčejné rodinné historie se jí dnes vynořují stěží představitelné osudy jednotlivců. Pohled na životy prostých lidí dává dohromady fascinující příběh.

„Můj dědeček Jan Lukáč se v roce 1887 narodil na Podkarpatské Rusi. Pak odešel do Ameriky. Nevíme přesně, jak dlouho tam byl a kolik tam měl dětí. Jednou vzal nejstaršího syna a vrátil se do Čech. Celý život pak žertoval, že si v Americe zapomněl umbrellu, deštník. On je v naší rodině legendární postava, trochu bohém. Někteří z jeho potomků to asi podědili,“ směje se Lukáčová.

U Třebíče jsem ještě nebyl, řekl si. A přišel do Červené Lhoty

Po válce si Jan Lukáč mohl vybrat, zda se chce vrátit na Podkarpatskou Rus, nebo osidlovat pohraničí.

„Zvolil pohraničí. Sbalil ženu a děti a odešel do Těšova k Mariánským Lázním. Tehdy tam bylo hodně Rusínů. Pak babička zemřela a on tam potkal ženu, která se chtěla vrátit domů, odkud pocházela - k Třebíči. On prý řekl, že u Třebíče ještě nebyl, a tak s ní přišel sem do nedaleké Červené Lhoty, kde koupili chaloupku,“ líčí Lukáčová.

Babička jí prý vždy tvrdila, že její život byl obyčejný, ale badatelka si to nemyslí.

„Mně se naopak zdá, že toho zažili neuvěřitelně moc. O to je děsivější, že my jsme se nepoučili a tolik let po válce opět narůstá xenofobie a nenávist. Z vyprávění pamětníků, které jsem sesbírala, je zajímavé, že například k Němcům jakoby dodatečně prý projevovali větší nenávist lidé, kteří sami za války řádění nacistů vůbec nezažili - narodili se totiž až potom,“ míní Petra Lukáčová.

Nejčtenější

Příslušník StB se marně snažil překazit natáčení filmu Císařův pekař

Cisařův pekař

V zájmu dělnické třídy není vhodné, aby film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem vznikl. Jeho ideová hodnota...

Dodnes mě děsí vzpomínka na provaz z šibenice, vypráví politický vězeň

Zemědělec, politický vězeň, traktorista a spisovatel Miloslav Růžička

Řadový dům z opuky stojí na náměstí ve Vilémově už tři sta let. Sedmdesáticentimetrové zdi v létě chladí a v zimě drží...

Jihlava vyhrála posedmé v řadě a na vedoucí Budějovice ztrácí jediný bod

Momentka z prvoligového duelu Jihlava vs. Kladno (modrobílá)

Jihlavští hokejisté si ve 24. kole první ligy poradili s Litoměřicemi 5:2 a díky sedmé výhře v řadě ztrácejí na vedoucí...

První liga: Kladno prohrálo s Kadaní, Budějovice a Jihlava uspěly venku

Radost jihlavských hokejistů

Lídr z Českých Budějovic si v 25. kole první hokejové ligy dojel pro suverénní výhru 4:0 do Ústí, druhá Jihlava uspěla...

Lidé si koupili nové byty, stavba ale kvůli insolvenci firmy PSJ stojí

Toto je pohled na budoucí Rezidenci Vrchlického, jež má sousedit s krajským...

Na místě bývalých Štefánikových kasáren v Jihlavě má vyrůst 63 bytů. I když už je většina z nich prodaných, práce ve...

Další z rubriky

Strážníci byli příliš horliví a nešetřili pokutami, vadí opozici v Brodě

Vjezd do havlíčkobrodského sídliště V Rámech, ačkoliv je zde velké parkoviště...

Městská policie v Havlíčkově Brodě měla o víkendu žně. A to takové, že se její počínání při tradičním podzimním Trhu...

Při běhu se psem si zranila obratle, přesto vydržela. A dál vozí medaile

Po nedávném úspěchu na mistrovství světa v Polsku, kde skončila stříbrná v...

Canicross a bikejöring jsou sportovní disciplíny, kde kromě fyzické kondice hraje velkou roli především souhra člověka...

Plány na vězení před lety zmařili, teď je zámek srdcem Pacova

V expozici nově mají i kroje, které byly v minulosti pro Pacovsko typické.

Ještě krátce po roce 1989 byl pacovský zámek veřejnosti nepřístupnými kasárnami. Vojáci už ho ale dávno opustili a do...

Najdete na iDNES.cz