Během minulých měsíců archeologové a restaurátoři z organizace Archaia Brno a Masarykovy univerzity nálezy čistili a části nádob lepili k sobě. Po slepení měli asi padesát kompletních nádob, převážně hrnců, z nichž největší měl výšku 32 centimetrů. Mezi keramikou neznámého středověkého hrnčíře byly i džbány, poklice, konvice či lahev.
„Kromě některých drobných předchozích nálezů jde nyní o výsledek po dlouhé době nejvýznamnějšího výzkumu původní středověké osady Jihlava, ke které dosud archeologicky nemáme mnoho konkrétního,“ řekl archeolog Šimon Kochan ze společnosti Archaia, který vedl výzkum hrnčířské pece.
Archeologové mohou z nádob zjistit, jakým způsobem hrnčíř pracoval.
„Jedna z nádob je pokřivená a deformovaná, nebyla tedy vyrobena na rotujícím hrnčířském kruhu, ale minimálně zčásti ručně. Ten hrnčíř tedy už pracoval i na kruhu, který si možná teprve osvojoval, ale používal ještě i starší technologie. Dá se říci, že se modernizoval,“ podotkl další archeolog Jakub Těsnohlídek.
Odborníci předpokládají, že Stará Jihlava se rozkládala u kostela svatého Jana Křtitele a v prostoru ulic Polenská a Havlíčkova. Vybíralo se tam mýto, byla tam zřejmě i kovárna a hostinec.
Staré město leželo před hradbami, trpělo při válkách
Nyní budou archeologové nádoby porovnávat s jinou keramikou z Jihlavy a okolí a zjišťovat, zda se někde objevila podobná, čili kam hrnčíř ze Staré Jihlavy své výrobky dodával. Mohl zásobovat výrobky například hornickou aglomeraci ve Starých Horách.
„Mezi nádobami jsme našli zajímavý tvar s úzkým hrdlem a dvěma malými oušky - typ, se kterým jsme se zde dosud nesetkali,“ podotkl Kochan.
Osada Stará Jihlava vznikla u kostela u tehdejšího brodu přes řeku Jihlavu, který byl strategickým místem pro svou polohu na hranici Čech a Moravy a současně na předpokládané staré obchodní stezce mezi Znojmem a Prahou.
„Osada vznikla na přelomu dvanáctého a třináctého století a dál fungovala i po jihlavském objevu stříbra a následném založení města Jihlavy na návrší za řekou. Přirozeně se z ní stalo jedno z jihlavských předměstí, kterému se říkalo Staré město a s novým městem jej spojovalo Špitálské předměstí. Při válkách předměstí nejvíce trpěla, protože se nacházela mimo městské hradby. Při těchto konfliktech byla i Stará Jihlava opakovaně ničena a obnovována, až zanikla,“ přiblížil Kochan.
Historici nemají o osadě informace, nález byl zázrakem
Osada Stará Jihlava byla zničena za obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad v letech 1458 a 1467, po kterém zde vznikly už pouze jednotlivé domy. Naposledy se o Staré Jihlavě jako předměstí zmiňují jihlavské městské knihy k roku 1557.
Historici dnes ví s jistotou pouze to, že se osada nacházela v okolí zmíněného kostelíka svatého Jana Křtitele. Kromě ojedinělých strohých zmínek ve středověkých listinách se nemají o co opřít. Nález kompletní hrnčířské pece jen pár metrů od rušné Havlíčkovy ulice byl proto malým zázrakem.
Nález středověké hrnčířské pece v Jihlavě v září 2019:
17. září 2019 |
„Dosud jsme měli jen drobné archeologické nálezy z osmdesátých let a z doby, kdy se nad Jánským kostelíkem na konci 19. století stavěla železnice. Ty pochází z pozůstalosti jihlavského buditele Leopolda Fritze, jenže přesně nevíme, které jeho nálezy určitě pochází z těchto míst,“ přiblížil Kochan.
Částečné poznatky přinesl před 40 lety průzkum kostela svatého Jana Křtitele. „Tehdy byla datována jeho nejstarší románská fáze z doby, kdy ještě patřil řádu německých rytířů. To je vše, co jsem dosud věděli,“ řekl Kochan.
Nálezy budou odborníci na Masarykově univerzitě kreslit, fotografovat a vytvářet 3D modely, aby je bylo možné vystavit i virtuálně.
„V příštím roce na jaře budou nálezy součástí výstavy vrcholně středověké keramiky v Moravském zemském muzeu, z níž bude pak několik nádob vystaveno na podzim také v Jihlavě,“ řekla Kateřina Těsnohlídková, pracovnice Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
