Německá spisovatelka Herma Kennel ve svých knihách popisuje události druhé světové války, které se dotkly osudů lidí z Vysočiny.

Německá spisovatelka Herma Kennel ve svých knihách popisuje události druhé světové války, které se dotkly osudů lidí z Vysočiny. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Autorku proslavila Budínka. V další knize otočila, líčí zvěrstva nacismu

  • 2
Německé spisovatelce Hermě Kennel vyšla po příběhu umučených Němců na louce Budínka u Dobronína další kniha. Opět se věnuje druhé světové válce. V knize s názvem Je smutné opouštět svět na jaře... popisuje osudy lidí, kteří bojovali v protifašistickém odboji na pomezí jižní Moravy a Vysočiny.

Hlavními hrdiny knihy jsou milenci Božena Škrabálková a Jaroslav Kořalník. Zatímco dvaadvacetiletá dívka, která byla zaměstnaná na pracovním úřadě v Tišnově, zahynula v koncentračním táboře Mauthausen, Jaroslav Kořalník válku přežil a byl jedním z pamětníků, kteří Kennelové s přípravou knihy pomohli.

„Od 2002 do 2004 jsme žili v Brně, kde můj muž pracoval jako poradce EU u antimonopolního úřadu. A já jsem přemýšlela: Neumím česky, jak to udělám. V televizi jsem viděla vysílání, mluvil tam Jaroslav Klenovský (po válce si změnil jméno z Kořalníka - pozn. redakce) velmi dobrou němčinou. O tom, že jeho dívka zemřela v Mauthausenu i o tom, jak viděl odsun Němců a i to jej zasáhlo,“ uvedla Herma Kennel.

Klenovského si našla v telefonním seznamu, napsala mu a on ji kontaktoval. „Souhlasil, abych napsala o skupině odboje, jejímž byl členem,“ potvrdila spisovatelka, která již knihu představila na čteních v Praze a Tišnově.

V Německu se o českém odboji nic neví, tvrdí spisovatelka

„V Německu se o českém protifašistickém odboji nic neví. Byla jsem překvapena, kolik takových skupin bylo. Přišlo mi důležité napsat o tom, jak to skutečně bylo. I přiblížit brutalitu jednotek SS a gestapa,“ doplnila k tomu, proč se do takového projektu pouštěla.

„Je to skvostně napsané, ten příběh časem vtahuje,“ řekl překladatel Jaroslav Achab Haidler. „A ani partyzány Herma Kennelová nijak nepoetizuje,“ upozornil.

Kniha končí smutně - transportem řady lidí z odboje v lokalitách okolo Tišnova a Dolní Rožínky do koncentračního tábora. Ten sice už byl přeplněný a jeho vedení v dubnu 1945 nejprve vězně nechtělo přijmout. „Šlus. Bez diskusí. Táhněte zpátky!“ uslyšel velitel transportu Jan Baar od jednoho ze šéfu Mauthausenu. Nakonec ale přijde příkaz: „Svléknout. Musíte do sprch!“

Dominový efekt s vězni a těžkými balvany na schodech smrti

Ten tábor byl nechvalně známý nejen „sprchami“ alias plynovými komorami, ale i takzvanými schody smrti. Vězně po nich nutili v řadě jednoho za druhým vynášet po 186 schodech hrubě vysekané bloky kamenů z lomu, které často vážily až 50 kilogramů.

„Mnozí vězni se vyčerpáním zhroutili a spadli na jiné jdoucí za nimi, čímž vytvořili domino efekt. První člověk padal na dalšího a tak dále, až úplně dolů,“ uvádí encyklopedie Wikipedia.

Herma Kennelová se chystá psát další knihu. Věnovat se tenkrát hodlá německému filmaři Wolfgangu Kaskelinovi. „Je to takový německý Walt Disney,“ říká spisovatelka. U éry druhé světové války zůstane. Filmař Kaskeline měl totiž v té době velké problémy kvůli tomu, že byl synem židovského továrníka. Žil v letech 1897 až 1973.