"Výstava je přístupná v úředních hodinách, tedy v pondělí a ve středu od 8 do 17 hodin, v úterý a čtvrtek od 9 do 15 hodin a v pátek od 9 do 14," uvedla mluvčí městského úřadu Alena Doležalová.
Co ovšem velké většině Broďanů neznámé je, to je skutečnost, že na okraji města (kde nikdy nebylo židovské vyznání natolik významné jako jinde na Vysočině - poznámka redakce) je jediný židovský hřbitov svého druhu v českých zemích. Jedná se o takzvaný tyfový hřbitov, který leží na severu Brodu poblíž dnešního nového hřbitova.
"Tvoří ho malý háj v polích," přiblížil autor publikace o židovských památkách v Čechách a na Moravě Jiří Fiedler. Tento hřbitov byl založen za první světové války. "Sloužil pro oběti tyfové epidemie z řad haličských uprchlíků," dodal Fiedler. Do dnešní doby se na něm dochovalo několik desítek jednotných prostých náhrobků. I ty zachycuje na svých fotografiích Milan Slavinger.
Proč je takový unikát zrovna v Havlíčkově Brodě, kde Židé nikdy v historii neměli na růžích ustláno, neměli v něm žádnou velkou tradici ani významný vliv? Důvod je jednoduchý. "V letech 1916 až 1918 byl severozápadně od města, v místech dnešní psychiatrické léčebny velký barákový tábor pro několik tisíc uprchlíků z Haliče a Bukoviny," vysvětlil Fiedler.
Po válce židovská obec už nebyla obnovena
Židé na území Brodu žili do počátku 14. století. Kolik jich bylo, už asi nikdo přesně nezjistí. Od poloviny 15. století jim však byl pobyt ve městě zakázán. Znovu se v něm mohli usazovat až v polovině 19. století. Z poloviny 19. století také pochází první přesnější čísla a data. Náboženský spolek s modlitebnou je doložen roku 1872, na samostatnou židovskou náboženskou obec se změnil roku 1884.
V roce 1900 žilo v tehdejším Německém Brodě 170 osob židovského vyznání, což byly asi dvě procenta obyvatel. Jejich počet však klesal, roku 1936 jich bylo už jen 146. Rabín v Brodě sídlil do roku 1925. Po druhé světové válce nebyla židovská náboženská obec obnovena.
Poslední modlitebna bývala v Dolní ulici, v čísle popisném 157. Je to dům hned pod náměstím, pod bývalým hotelem Černý orel naproti Komerční bance. "Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Od roku 1945 byla využívána jako modlitebna Českobratrské církve evangelické," dodal Jiří Fiedler.
I když Židé v Brodě příliš nežili, jejich pohřební zvyklosti si žádaly vybudování vlastního hřbitova. Ten se nalézá asi 800 metrů západně od Havlíčkova náměstí mezi ulicemi Ledečská a Pujmanova. Založen byl roku 1890, pohřbívalo se na něm do roku 1939. Obřadní síň u hřbitova, která sloužila současně jako vozovna pro pohřební vůz, je z roku 1891. I na tomto hřbitově je pochováno větší množství haličských uprchlíků z doby první světové války.
