Jedním z nejvzácnějších exponátů je Havlíčkův pečetní prsten. Jako pečetidlo jej používal na sklonku svého života během exilu v Brixenu, například na dopisech pro svého bratra Františka, jenž žil v tehdejším Německém (dnes Havlíčkově) Brodě.
„Na pečeti je krásně vidět zkratka HB,“ ukazuje jednu z obálek z poloviny 19. století historik brodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. Dodává také, že na ní nechybí spousta razítek pošt, skrze které dopis z Brixenu na Vysočinu přišel.
Pečetní prsten daroval muzeu první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Šperk má průměr 24 milimetrů a pečetní plocha je 16 krát 13 milimetrů.
Prsten k Masarykovi putoval zřejmě přes dceru Havlíčka Zdenku a jejího poručníka Františka Braunera, významného českého politika a právníka. „Havlíček, to byl pro Masaryka ohromný vzor,“ připomněl Michal Kamp.
Do brodské expozice naposledy přibyl servis na punč
Většina vystavených exponátů i předmětů v depozitáři brodského muzea Vysočiny pochází od rodu Havlíčkových.
Satirické básně? Havlíček má řadu nástupcůPotřetí v historii se při příležitosti významných výročí slavného spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského konala soutěž Epigram v psaní krátkých satirických básní. Letošní kolo bylo rekordní svou účastí. Zapojilo se bezmála 150 autorů z celé České republiky, pořádajícímu Syndikátu novinářů Vysočina dohromady zaslali okolo devíti stovek prací. Psaní epigramů je disciplína, v níž vynikal Karel Havlíček Borovský. Od jeho narození uplynulo v pondělí 195 let. Nejlepší současní tuzemští epigramatici se setkali na havlíčkobrodské Staré radnici.
Středoškolský učitel O vlku a koze Realistický Pravda vítězí? Na standartě heslo známé zní, Penzijní menu V rozpočtu se šíří tenze, Radši sklapni, hejle - už ti raší špejle! Nejhloupější jelita Přispějete na charitu? O čápech, kteří nosí pokladny |
„Poslední velké akvizice byly od druhé generace po Havlíčkovi, která od svých rodičů Karla znala, další generace už k tomu vztah neměly,“ uvedl historik.
Některé předměty pocházejí z velké havlíčkovské výstavy, která se konala v Národním muzeu v Praze v roce 1956, tedy sto let po úmrtí Karla Havlíčka Borovského.
Několik darů, například punčový servis, se však v Brodě objevilo teprve nedávno. Před zhruba čtyřmi lety jej muzeu věnovala Ellena Zátková-Haasová z linie Havlíčkova bratra Františka.
Kromě té sady muzeum dostalo originální daguerrotypy Františka Havlíčka a jeho manželky. Jedná se o portréty dělané nejstarší fotografickou technikou.
„Od paní Zátkové-Haasové jsme dostali i několik dopisů, které si posílal František Havlíček se svými potomky, zbytek věcí máme alespoň nafocených. Ty si na památku nechala. Netýkaly se však už Františka Havlíčka, ale rodiny Zátkových (známí výrobci těstovin - pozn. redakce),“ doplnil Kamp.
Podvodník nabízel roku 1931 muzeu nábytek za tři miliony
Naopak na nabídku Jana Petráčka z Prahy v minulosti muzeum nekývlo. „Roku 1931 nabídl do muzea 117 kusů nábytku, obrazů a dalších drobností s tím, že jde o pozůstalost Karla Havlíčka Borovského. Bylo to možné tvrzení, protože majetek byl po smrti Havlíčka rozprodán v dražbě pro sirotka, Zdenku Havlíčkovou. Chtěl po muzeu přes tři miliony korun, třetinu z toho v nemovitostech s tím, že na nákup chvátá. Že má dalšího zájemce v USA,“ popsal historik.
Havlíčkobrodské muzeum ale nabízené předměty odmítlo koupit. Nešlo jen o vysokou sumu peněz. Přišlo i o varování od památkářů.
„Petráček byl o rok později odsouzen v jiném případě na tři měsíce do vězení za podvody a zpronevěru,“ doplnil Michal Kamp.
Expozice je v Havlíčkově domě otevřená denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. K vidění tam je třeba i šachovnice, na níž Havlíček hrával, či ruské počitadlo.
