A když si bral Karel Brynda za manželku herečku Evu Kaplerovou, šli jim za svědky Olga a Václav Havlovi. Oba si vykali, přestože se znali více jak padesát let.
Zatímco Václav Havel byl pro mnoho lidí inspirativní osobností, Karel Brynda o sobě může prohlásit, že on inspiroval Václava Havla. Šestasedmdesátiletý divadelní režisér to ve své skromnosti nijak nepřeceňuje.
S Havlem se Brynda sešel, když oba v roce 1957 narukovali na vojnu k ženistům do Českých Budějovic.
V listopadu se oběma podařilo dostat na marodku. "Zastavil se u mé postele, a když viděl, co čtu, začal se hrozně smát. Četl jsem Černyševského román Co dělat. On s velkým smíchem pronesl: To je věru symptomatické čtení na vojnu. Tím jsem pochopil, že mám před sebou zvláštního kluka," zavzpomínal Brynda.
Havel se na vojně těžko vyrovnával se šikanou od mazáků, a proto začal se svým novým přítelem vymýšlet taktiku, jak dva roky v zeleném přežít. Rozhodli se, že budou dělat armádní divadlo, na což jejich nadřízení slyšeli. Nový vojenský soubor nejprve nastudoval Kohoutovu hru Zářijové noci.
Slzy pro HavlaPohřeb: V pátek v poledne v chrámu sv. Víta Ostatky: Vdova položila růže, klaní se stovky lidí Státní smutek: Zákon nařizuje zavřít kasina Majetek: Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Havel Svět: Na pohřeb přijede Clintonová, Kreml mlčí Mladí komunisté: Odešel největší zrádce a nepřítel Kondolence čtenářů: Dík za statečnost a svobodu |
"My dva s Vaškem jsme tomu šéfovali. Klíčem k obsazení nebyla kvalita herců. Rozhodovalo to, kdo byl fajn kluk. Vašek, protože ráčkoval, hrál zápornou postavu. Ta se jmenovala poručík Škrovánek. Tak se mi později i podepisoval na pohledy, které jsem od něj dostával," popsal Brynda.
Druhým počinem souboru byla inscenace Život před sebou. Napsali ji spolu a je to vlastně první divadelní hra, pod kterou je Havel podepsán jako autor. Na její motivy později vzniklo představení Mlýny divadla Sklep.
Havel na vojnu přijel už jako začínající literát, do té doby se však věnoval převážně poezii. Jak sám po letech uznal, spolupráce s Karlem Bryndou pro něj byla první velkou zkušeností s divadlem a výrazně přispěla k jeho rozhodnutí věnovat se dramatické tvorbě.
Život před sebou vyhrával jednu vojenskou divadelní přehlídku za druhou, dokud se neprovalil "špatný původ" jeho autorů. "Hru nám zakázali, ale nám už to bylo jedno. Blížil se konec naší vojny," uvedl Brynda.
S Havlem zůstal dál v kontaktu, jezdil za ním pravidelně na Hrádeček, půjčoval si od něj samizdatové časopisy, vídali se i po revoluci. "Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy poznal. Bojím se, že podobně skvělého člověka už nikdy nepoznám," řekl Brynda.