Vyděšeného zajíce si ve vypuštěné 2,8 metru hluboké nádrži všimla ochranka, která v areálu vykonává pochůzkovou činnost. „Za pět minut po oznámení jsme byli na místě, zajíce jsme odchytili a vypustili do volné přírody,“ uvedl Josef Čapek, vedoucí útvaru požární ochrany dukovanské elektrárny.
K vylovení zajíce museli jeho lidé použít odchytovou síť. „A také jsme využili zkušeností myslivců sloužících v našem hasičském útvaru,“ usmívá se Čapek. Podle něj bylo velkým štěstím, že zajíc spadl do jediné z osmi nádrží, která byla kvůli údržbě vypuštěná.
„Od počátku roku probíhá plánovaná výměna vnitřních vestaveb chladicí věže číslo 6, při které dochází k výměně původní dřevěné vestavby za novou sklolaminátovou,“ objasnil důvod vypuštění bazénu mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Věž číslo 6 je poslední rekonstruovanou věží. „U zbývajících sedmi věží proběhly rekonstrukce v uplynulých dvou letech,“ dodal mluvčí.
Výskyt zajíců v areálu elektrárny je poměrně běžným jevem. Areál elektrárny je obrovský, mnoho jich tu žije po generace, nory si vyhloubili už při výstavbě před postavením oplocení. I díky plotu tu nemají žádného predátora, který by je ohrožoval, naopak tu najdou dostatek zeleně.
„Když se tu zajíci přemnoží, snažíme se je odchytávat a vypouštět mimo areál. Jenže tu mají své nory a nikdy se to nepovede tak důkladně, aby zde žádný nezbyl,“ svěřil se Jiří Bezděk.
Poměrně běžný je ale v elektrárně a jejích zařízeních odchyt i dalších druhů zvěře. V zimě bývá pravidlem, že se do vyhřátých míst elektrárny nastěhují netopýři, kteří ve skalách v okolí nedaleké Dalešické přehrady běžně žijí (přečíst si můžete zde). Nedávno až do strojovny vlezla velká užovka.
Na gymnasty s dobrým postřehem a rychlou reakcí si dukovanští hasiči museli zahrát i loni v létě, kdy v útrobách chladící věže chytali a nakonec úspěšně ulovili poštolku. I tu vypustili ve volné přírodě (o případu se dočtete zde). Ochránci přírody pak z přepadu Dalešické přehrady, jež k elektrárně patří, vysvobodili flegmatického bobra (více informací najdete zde).