GLOSA: To se fakt nedá aneb Když je z cestujícího v Jihlavě rukojmí

  15:54aktualizováno  15:54
Asi desetiletá holka vytáhne ze školní brašny, kterou má položenou na klíně, mobilní telefon, přiloží si ho k uchu a po chvíli ticha napůl lítostivě a zpola naštvaně řekne: „Ještě jsem v autobuse, mami, nestíhám. Dnes máme zpoždění přes půl hodiny, to se fakt nedá.“

Línka číslo 12 v jihlavské MHD z Beranova do Antonínova Dolu jezdí obvykle podle jízdního řádu. Opačný směr, to je mnohdy peklo! | foto: MAFRA

Ne, to už se fakt nedá! V Jihlavě se cestující MHD mění v rukojmí s tak železnou pravidelností, až to není hezké.

Nevěřili byste, co všechno je možné na jedné jediné lince... Jako by šlo o dění odehrávající se na opačné polokouli. Někde, kde se docela dobře obejdou bez jízdních řádů...

Známému kdysi ve venezuelském městě Ciudad Bolívar, ležícím na veliké řece Orinoko, na dotaz, kdy pojede dálkový autobus směrem ke stolovým horám, místní prostomyslně odpověděli: „Snad už dnes, nejpozději za pár dnů.“ A stejně bezelstné odpovědi dostávají cestovatelé stále, a nejen ve Venezuele.

V Jižní Americe, jihovýchodní Asii či v odlehlejších oblastech některých afrických států, kde lidé vnímají čas jinak než tady, je zcela normální, že kamsi přijede autobus, řidič vypne motor - a čeká. Hodinu, dvě, pět, šest hodin... V cestě pokračuje teprve, až jsou všechna sedadla - případně i místa na střeše - plná. Autobusů je tam málo, takže je nemyslitelné, aby jezdily mezi městy poloprázdné.

Na autobus se dá spolehnout. Nikdy nepřijede včas

Ale zpátky do Jihlavy, jež není odříznutým zapadlým sídlem (při vší úctě) v Peru, Indonésii nebo v Burkině Faso, ale krajským městem Vysočiny ve... vyspělém Česku. Podívejme se na její „unikátní“ městskou, nikoli meziměstskou, hromadnou dopravu, konkrétně na jednu její linku, s níž mám (a se mnou mnozí další) vskutku neblahé zkušenosti:

Od začátku školního roku 2015/16 pravidelně jednou týdně odpoledne (a to buď v pondělí, v úterý, ve středu, nebo ve čtvrtek) čekám na té či oné zastávce v Jihlavě na autobus „12“ do Malého Beranova, což je ves ležící kousek za městem.

A na ten autobus - z nějž volala ona desetiletá holka mámě - se dá spolehnout. NIKDY totiž nepřijede včas. Nikdy! Pokaždé má zpoždění. Ale jaké zpoždění! Téměř vždy je to sekera jak od gilotiny. Čtvrt hodiny žádná míra... Minulý týden to bylo dokonce 35 minut!

Nebylo divu: za volantem seděl cizí státní příslušník, kterého při jízdě zaučoval jiný cizí státní příslušník... Žádný spěch: rovně, brzda, plyn, blinkr, doleva...

Zpoždění se opakuje den co den po dlouhá léta

Lze namítnout: čtvrt- či půlhodina nikoho nezabije... Nebýt to na denním pořádku, prosím, stane se. Ale takhle?! Zeptejte se školáků, studentů i dospělých lidí vracejících se domů z práce, co o tom soudí.

To každodenní brutální zpoždění je něco tak ubohého, směšného a vrcholně trapného. A opakuje se to skutečně den co den po celá léta, aniž by s tím někdo něco dělal... Prostě, jedná se o mimořádný šlendrián!

Pravda, nikdo za něj vlastně nemůže. To notoricky se opakující zpoždění je výsledkem „objektivních příčin“: svou roli hraje dopravní špička, příliš mnoho aut na příliš úzkých silnicích, příliš mnoho lidí, kteří j(e)dou ve stejný čas z ranní směny v Boschi (Automotive Lighting, Jipocaru...) a... Co ještě? Už nic!

V každém případě se tento šlendrián tváří jako „spolehlivá“ služba, za kterou lidé platí, namísto toho, aby své Jihlavské karty omlátili o hlavy „odpovědných“ budižkničemů.

Kdyby přišla denně jedna stížnost, má jich dopravce za rok 200

Netuším, kolik stížností za rok může v průměru „evidovat“ akciová společnost Dopravní podnik města Jihlavy. Jisté však je, že kdyby po každé události, která by si stížnost zasloužila, na tuto „firmu“ zatelefonoval (či poslal e-mail) jediný rozhořčený člověk, pak jen u linky 12, přesněji u jediného jejího spoje, by se - a to bez legrace - jednalo nejméně o 200 stížností ročně!

To numero jsem nevystřelil od boku ani není výsledkem složitých výpočtů. Je to jednoduché. Rok má plus minus 250 pracovních dnů. A jak jsem již konstatoval, minimálně jeden odpolední autobus zmíněné linky 12 (ten můj, o němž vím) má každý pracovní den extrémní zpoždění.

Odečteme-li pak od čísla 250 letní i jarní prázdniny (tehdy je provoz ve městě trošku jiný, ne tak hustý), zbude nám oněch plus minus 200 pracovních dnů, kdy přijíždí nejméně jeden jediný autobus tak neomluvitelně pozdě, že by si na to cestující prostě měli (dennodenně) stěžovat! - Ale oni si nestěžují... Tedy zřejmě si nestěžují. Neboť kdyby si stěžovali, tak by se tím někdo musel zabývat... Nebo ne?!

Jízdní řád nepřepsali ani po otevření Brněnského mostu

Začátkem listopadu se v Jihlavě po sedmi měsících otevřel Brněnský most, pro rukojmí (z) autobusu linky 12 se však nic nezměnilo...

A nikdo se ani neobtěžoval „kosmeticky“ přepsat jízdní řád... Vždyť z náměstí to přece, (ne)milý dopravní podniku, jede ne ve 14.32, ale nejdříve ve 14.46...

P. S.: Před komunálními volbami mi ambiciózní politik Vít Zeman v rozhovoru řekl: „Člověk, který v Jihlavě žije, dnes a denně naráží na potíže, které by vůbec nemusely být. Mám na mysli maličkosti, kdy si říkáte, proč o tom či onom někdo nepřemýšlí víc do hloubky? Proč neřešíme věci tak, aby se měl v té každodennosti člověk o trochu líp?“

Nedávno se stal Zeman náměstkem primátorky. Těšme se na to, že se na magistrátu bude konečně i o... maličkostech „přemýšlet víc do hloubky“...

Autor:

Nejčtenější

Příslušník StB se marně snažil překazit natáčení filmu Císařův pekař

Cisařův pekař

V zájmu dělnické třídy není vhodné, aby film Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem vznikl. Jeho ideová hodnota...

Dodnes mě děsí vzpomínka na provaz z šibenice, vypráví politický vězeň

Zemědělec, politický vězeň, traktorista a spisovatel Miloslav Růžička

Řadový dům z opuky stojí na náměstí ve Vilémově už tři sta let. Sedmdesáticentimetrové zdi v létě chladí a v zimě drží...

Jihlava vyhrála posedmé v řadě a na vedoucí Budějovice ztrácí jediný bod

Momentka z prvoligového duelu Jihlava vs. Kladno (modrobílá)

Jihlavští hokejisté si ve 24. kole první ligy poradili s Litoměřicemi 5:2 a díky sedmé výhře v řadě ztrácejí na vedoucí...

První liga: Kladno prohrálo s Kadaní, Budějovice a Jihlava uspěly venku

Radost jihlavských hokejistů

Lídr z Českých Budějovic si v 25. kole první hokejové ligy dojel pro suverénní výhru 4:0 do Ústí, druhá Jihlava uspěla...

Lidé si koupili nové byty, stavba ale kvůli insolvenci firmy PSJ stojí

Toto je pohled na budoucí Rezidenci Vrchlického, jež má sousedit s krajským...

Na místě bývalých Štefánikových kasáren v Jihlavě má vyrůst 63 bytů. I když už je většina z nich prodaných, práce ve...

Další z rubriky

Nové Město i přes petici prodalo uměleckou školu, majitel budovu opraví

Dům číslo popisné 121, který má aktuálně oranžovou břízolitovou omítku, stojí...

Další z historických budov v Novém Městě na Moravě nedávno změnila majitele. Jeden z domů na Vratislavově náměstí,...

Strážníci byli příliš horliví a nešetřili pokutami, vadí opozici v Brodě

Vjezd do havlíčkobrodského sídliště V Rámech, ačkoliv je zde velké parkoviště...

Městská policie v Havlíčkově Brodě měla o víkendu žně. A to takové, že se její počínání při tradičním podzimním Trhu...

VIDEO: Dravec ubránil letiště před zajícem, sežrat ho ale nesmí

Gira, samice káně Harrisovy, sedí na místě spolujezdce a bedlivě se rozhlíží z...

Nejen lidé slouží na vrtulníkové vojenské základně u Náměště nad Oslavou. Ve službě je tu i šestice dravců. Hlídají...

Najdete na iDNES.cz