Fotografie Vladimíra Kunce použité v nové knize o Jihlavě.

Fotografie Vladimíra Kunce použité v nové knize o Jihlavě. | foto: Vladimír Kunc

S Priorem se fotograf vypořádal po svém. Fotil Jihlavu z jeho střechy

  • 1
Vychází výpravná kniha o Jihlavě plná fotografií. Celý rok jezdil brodský fotograf Vladimír Kunc do Jihlavy a snímal krajské město ze všech možných úhlů. Výsledkem jeho práce je nová výpravná kniha ve třech jazykových verzích, která přináší dvě stovky snímků.

"Na Jihlavu jsem se chystal již dlouho," popsal fotograf. Knihy o městech či krajích vydává už několik let ve své vlastní režii. Na Jihlavu se zaměřil od loňského podzimu.

Město sledoval s fotoaparátem ve všech ročních obdobích. A skoro nikdy ve dnech, kdy bylo jasné počasí. "Nemám tam skoro žádný snímek s čistou modrou oblohou. To je počasí, které mi nevyhovuje. Ideální záběry jsou brzy ráno nebo vpodvečer," prozradil.

Kniha je rozčleněná do několika kapitol, jež doplnil textem Miloš Tajovský. Věnují se náměstí, uličkám v centru nebo církevním stavbám. Jedna nese název Náměstí s výhledem do světa. Další, sportovně laděnou kapitolu pojmenovali autoři: Co tomu říkáte, pane Pitnere? Je připomínkou slavného trenéra hokejové reprezentace a Dukly Jihlava.

Kunc zachytil i běžný život v Jihlavě třeba na hokejovém stadionu, v pivovaru či v největší továrně Bosch Diesel. Fotil i havířský průvod.

A jak se fotograficky vypořádal s ošklivým obchodním domem Prior? "Samozřejmě je to něco hrozného, co tam postavili. Zjistil jsem však, že je dobré fotit ze střechy Prioru, kam mě pustili. A v pasáži knížky o detailech města jsem vyfotil ten slogan, který je na stěně Prioru," popsal fotograf.

V úvodu každé kapitoly též využil historické snímky z Muzea Vysočiny. Použil i záběr Masarykova náměstí v době, kdy Prior ještě centrum nehyzdil.

Fotografa zaujaly pohledy na Jihlavu z různých okolních vrchů. "Vždycky jsem měl pocit, že Jihlavu znám a fotím často. Známé jsou klasické záběry z jednoho místa na náměstí s kašnou a kostelem svatého Ignáce. Když jsem začal procházet uličky a všímal si různých detailů domů, bylo to celé ještě zajímavější," dodal fotograf.

Osmapadesátiletý Vladimír Kunc fotí od šesti let. V roce 1974 se odvážil poslat svoji fotografii do soutěže časopisu Květy. Druhá cena mu dodala chuť do další tvorby. Profesionálem je od roku 1988.

"Opustil jsem vystudovanou profesi geodeta a stal se fotografem pro Kulturní dům v Havlíčkově Brodě. V roce 1991 jsem si založil vlastní firmu," popsal.

V krajinářské tvorbě se zaměřuje na Vysočinu, jižní Čechy a Šumavu. "Fotografování i filmování je pro mě koníček i profese," dodává.