Náhrobek na židovském hřbitově v Batelově.

Náhrobek na židovském hřbitově v Batelově. | foto: Milan Slavinger.MF DNES

Fotí náhrobky, ale neví, kdo se pod nimi skrývá. Neumí hebrejsky

  • 1
Představte si takové ráno. Rozplývá se mlha a vy stojíte uprostřed místa plného starodávných náhrobků. Kdo v hrobech leží, to přitom netušíte. Neumíte hebrejsky. Na tajuplná místa chodí fotit jihlavský fotograf Milan Slavinger. Zachycuje atmosféru židovských hřbitovů.

"Mnohé židovské hřbitovy patří mezi nejstarší památky na našem území. Vidíte tam nesmírnou pestrost v tvarech náhrobků, bohatou symboliku. Rád pronikám do tohoto tajemného světa," říká fotograf a člen Horáckého fotoklubu Jihlava.

Už má 2500 fotografií

Krásný je pohled na řady náhrobků, vytesané před rokem 1850. Ty novější už takové kouzlo nemají: jsou

židovské hřbitovy na vysočině

Jihlavsko
Polná, Třešť, Batelov, Puklice, Střítež, Větrný Jeníkov, Jihlava, Brtnice, Velký Pěčín, Rantířov, Příseka
Havlíčkobrodsko
Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou
Pelhřimovsko
Černovice, Horní Cerekev, Hořepník, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Košetice, Lukavec, Nová Cerekev, Pacov, Pavlov
Třebíčsko
Třebíč, Jemnice, Moravské Budějovice, Police
Žďársko
Velké Meziříčí

hodně podobné současným náhrobkům - jsou například mramoru. Nejpůsobivější snímky udělal Milan Slavinger prý zatím na židovském hřbitově v Třešti.

"Podle předpovědi počasí jsem věděl, že bude mlha. Abych byl na místě v době, kterou jsem potřeboval, šel jsem z domova v Dolní Cerekvi dvě hodiny pěšky. V neděli od nás totiž žádný spoj do Třeště nejel," vysvětlil Slavinger.

V archivu má zatím snímky přibližně z 60 židovských hřbitovů - většinou z kraje Vysočina. Jde asi o 2 500 záběrů, což už je dobrý základ pro knihu, kterou chce někdy v budoucnu vydat.

"Celkem je v Česku dochováno zhruba 350 židovských hřbitovů. Mým přáním je navštívit alespoň polovinu z nich," naplánoval si fotograf. Mimo Vysočinu se v poslední době podíval například do Kolína nebo do Strážnice. Teď chce častěji cestovat po jihu a západu Čech.

Lidí je tam málo

Řada hřbitovů je dnes uzamčená, klíč mívají obvykle lidé na radnicích. "Návštěvníky potkávám zcela výjimečně, ale vím, že na hřbitovy někdo chodí. Na náhrobcích jsou občas umístěny kamínky. Židé dávají kamínky na hroby místo květin," řekl Milan Slavinger.
Písmo z náhrobků neluští.

Židovský hřbitov v Polné.Židovský hřbitov v Polné.Židovský hřbitov v Třešti.

"Hebrejsky neumím," krčí rameny. Studuje však literaturu a setkává se s lidmi, kteří se židovskou problematikou zabývají. "Když jsou na náhrobku ruce, je to znak kohenů, tedy kněžích," uvádí muž z Dolní Cerekve.

Na náhrobcích nebývá uvedeno zdaleka jen jméno a příjmení nebožtíka. "Píše se tam například, že pochovaný byl štědrým dárcem nebo že byl vzorným otcem rodiny nebo že daroval peníze na vybudování synagogy. Dozvíte se také o někdejším povolání té osoby, někdy symbolika na náhrobku také přímo souvisí s příjmením zemřelého. Například pan Hirsch tam může mít vyobrazeného jelena (Hirsch je německy jelen - pozn. redakce)," popsal Slavinger.

Fotky náhrobků vystavuje v synagoze

Výstava fotografií z židovských hřbitovů je v současnosti přístupná v polenské synagoze. Jiné Slavingerovy snímky mohou turisté vidět například na naučné stezce v Telči - Lipkách, na stezce u hradu Roštejn na Jihlavsku nebo v odborných lesnických, mysliveckých a ochranářských časopisech.

Náhrobek na židovském hřbitově v Batelově.

Milan Slavinger začal na vysoké škole, kdy si z ušetřených peněz pořídil svůj první fotoaparát. Přístroj stál tehdy 400 korun. Všechno se na něm ještě muselo nastavovat ručně odhadem, nebo podle expozimetru.

"Snímky z té doby dnes už působí úsměvně," pokývl hlavou fotograf. Posledních šest let pracuje už jen s digitálními přístroji. Hodně fotí přírodu: les, krajinu, koně, křížky a křížové cesty. V poslední době se zaměřuje i na detaily - třeba z říše hmyzu a obojživelníků.