Na v sobotu skončený ročník Synot ligy – nejvyšší domácí fotbalové soutěže – se hráči, trenéři, vedení a v neposlední řadě fanoušci FC Vysočina mohou podívat hned ze tří úhlů pohledu.
Pohledem optimisty: jihlavští fotbalisté ve třetí sezoně po sobě získali dostatečný počet bodů na to, aby si s předstihem zajistili záchranu. Od první sestupové pozice je v konečné tabulce na 10. místě dělila jedenáctibodová propast, navíc až za sebou nechali ambicióznější a známější soupeře, jakými jsou pražská Slavia a liberecký Slovan. „Když pár kol před koncem slyšíte vlastní fanoušky skandovat: stejně prvoligoví, stejně prvoligoví, vidíte, že záchrana týmu v soutěži je prioritou,“ připouští sportovní manažer FC Vysočina Josef Jinoch. „Pro všechny kluby a samozřejmě i pro Jihlavu,“ pokračuje.
„Dnes je stav takový, že Jihlava má u soupeřů respekt. Kdokoliv jede k nám, nebo když my cestujeme ven, tak o nás ví a respektují sílu mužstva,“ těší trenéra jihlavského klubu Luděk Klusáček.
Bodové zisky Jihlavy v prvoligových sezonáchRočník 2005–2006 - 15. místo 29 bodů |
Pohledem realisty: úvod podzimu byl pro FC Vysočina totálním propadákem. Mužstvo, které bravurně zvládlo jarní část předchozí sezony – ve které spolu s mistrovskou Spartou, plzeňskou Viktorií a Mladou Boleslaví patřilo k nejúspějším týmům v soutěži – v prvních devíti kolech nasbíralo pouze 4 body a probrat ho musela až výměna trenéra Petra Rady.
„Když se na to podíváte zpětně, vezmu to od doby, kdy přišel trenér Rada k mužstvu, jsou ve výsledkové úspěšnosti mužstva hrozné výkyvy,“ podivuje se Jinoch. „Jednou jsme patřili k nejlepším týmům jara, po devíti kolech byli nejhorším týmem podzimu, pak jsme zase patřili k nejlepším mužstvům zbytku podzimu. Takže ty výkyvy jsou skutečně obrovské,“ všímá si.
„A jestli si dobře pamatuji, tak moc změn v hráčském kádru za ten rok a půl neproběhlo. Je to stále o těch samých jménech. Stejní hráči, stejná sestava, stejné mužstvo. A přitom takový rozdíl,“ poukazuje na zásadní problém. „Můžeme se bavit o tom, že doma porazíme Plzeň, ale pak prohrajeme v Brně. Určitě zápasy s horní polovinou tabulky jsou pro hráče něčím významnějším a více se na ně těší. Ale mužstvo by mělo zvládnout postavit všechny soupeře na stejnou úroveň.“
Pohledem pesimisty: jihlavský tým po vytouženém přesunu mezi domácí elitu v poslední době přešlapuje na místě. V tomto ročníku dosáhl na horší umístění i bodový zisk, než před rokem. Vyrovnal „pouze“ výsledek premiérové sezony po návratu do nejvyšší soutěže. „Neřeším, jestli jsme získali 36 nebo 38 bodů. Pokud bych sezonu měl zhodnotit z globálu, tak pozitiva převažovala. Spokojený ale budu, až překonáme hranici 45 - 50 bodů,“ připouští Klusáček. „Po zkušenostech z úvodu podzimu a začátku jara jsme všichni šťastní, že se nám povedlo zachránit.
V lize jsme třetí rok a třikrát jsme se udrželi. Ale je na čase se podívat do budnoucna. Je na čase, abychom udělali krok dál. Měli bychom si dát vyšší cíl, každý rok se zlepšovat a posunovat. Tak, abychom si jednou mohli říct: ano, dosáhli jsme toho, kde sen Jihlavy byl. Pokusit se hrát nahoře,“ doplnil.
Je potřeba změnit myšlení celého klubu Podle Jinocha je potřeba změnit uvažování. A to nejen hráčů a trenérů, ale i managementu a celého klubu. „Touha hrát o vyšší příčky je o změně myšlení. Je potřeba věřit, že máme na to, abychom ligu hráli stabilně. Věřit ve vlastní síly a schopnosti. A na tom je potřeba hodně zapracovat. Abychom to ve vlastních hlavách změnili.“
Tento ročník bezesporu poznamenal právě zpackaný úvod sezony. Když od týmu odcházel trenér Rada, jasným úkolem jeho dočasného nástupce Romana Kučery bylo tým do konce podzimu zvednout a nasměrovat do klidnějších vod. „Společně s majitelem klubu (František Vaculík – pozn. red.) jsem byl asi jediný, který od začátku sezony věřil tomu, že máme na to hrát lépe, než loňskou sezonu. A i když jsme měli po devíti kolech čtyři body, přesto jsem stále věřil, že půjdeme nahoru,“ vzpomíná Jinoch, který kvůli Kučerově chybějící licenci tzv. „dočasné řešení“ zaštítil vlastním jménem. V zápisech byl tehdy uváděn jako hlavní trenér právě on.
„Když měla Jihlava po devíti kolech čtyři body, byl to problém. Je skoro zázrak, co se poté Romanu Kučerovi podařilo,“ chválí svého nynějšího asistenta Klusáček. „To, že se Vysočina zachránila, je hlavně jeho práce!“ Nedívejte se v tabulce dolů, dívejte se nahoru Vysočina před koncem podzimní části dokázala nasbírat dalších 14 bodů a posunout se na jedenáctou příčku. V zimní pauze pak tým přebral Klusáček.
„Před jarní částí sezony jsem byl v šatně hráčů a říkal jsem: kluci, nedívejte se v tabulce dolů. Na to, že hrajeme o záchranu. Dívejte se nahoru. Že máme ztrátu pět bodů na čtvrté místo. A že máme šanci se posunout tam,“ popisuje Jinoch.
Kdyby se Jihlavě skutečně na čtvrtou pozici podařilo dostat, mohla se nyní těšit na účast v předkole Evropské ligy!
Boj o poháry? Reálná síla mužstva tomu neodpovídala Podobný úspěch by byl doslova šokem! A přesto se jinému klubu ve stejné soutěži málem povedl.
Až do sobotní porážky 2:5 v Plzni mohla na účast v evropských pohárech myslet Příbram! Tedy oddíl, který se podobně jako Jihlava v sezoně zvedal z poslední příčky a jenž měl po podzimní části jen o bod víc než Vysočina.
„Náš boj o poháry byla momentální situace, zaviněná souhrou okolností a výsledků mužstev, které byly nad námi. Reálná síla mužstva tomu neodpovídala, na to máme ještě do budoucna čas,“ míní Klusáček. „Náš posun ve výkonnosti by ale měl být trvalý. Aby případná hra o poháry nestála na hliněných nohách a měla reálný základ,“ tvrdí Klusáček.
„Jsou dvě možnosti, buď si řekneme cíle a podle toho dobudujeme kádr. Tak to měl třeba Jablonec, který si stanovil, že bude hrát o poháry a o ligový titul. Nebo budeme vycházet z toho, jaký máme kádr a k tomu zvolíme cíle,“ naznačuje Klusáček. „Já jsem pro, aby kroky byly postupné. Nemá smysl jít nějakou příbramskou cestou.“ Trenér by měl dostat delší prostor pro práci Stabilizace! To je klíčové slovo, které by si vedení FC Vysočina mělo dát do vínku pro příští ročník. Během posledních tří let se totiž v Jihlavě protočili už čtyři trenéři. Postupně tým vedli František Komňacký, Petr Rada, Roman Kučera a nyní Luděk Klusáček.
„Říkali jsme to od začátku: jako klub chceme trenéra, který bude dělat dlouhodobější práci. Byli bychom rádi, aby tady zůstal tři čtyři roky, možná i víc,“ připomíná Jinoch.
„Ale samozřejmě to bude také o něm. A o tom, jak se mužstvo, které v lednu převzal, bude vyvíjet. Jestli bude plnit cíle, které máme před sebou postavené.“ V každém případě by Jihlava měla výrazně zvažovat další překotné změny na tomto klíčovém postu.
„Střídání trenérů neprospívá klimatu v týmu. Protože každý přichází s nějakou myšlenkou, chce prosadit svoje plány. Jak v hráčském kádru, v tréninku, tak ve vedení utkání,“ uvědomuje si Jinoch. „Že se tyto věci v této sezoně často měnily, je i pro hráče náročnější.“
