Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vede souboj s flašinetem o větší pozornost. Vítězství si užívají oba

  18:24aktualizováno  18:24
Byli jedním ze symbolů bídy. Dnes jsou osvěžením romantických městských zákoutí, spojeným se značnou mírou nostalgie. Flašinetáři. Za starých časů jimi byli například váleční vysloužilci a invalidé, aby si mohli vydělat na živobytí.

S flašinetem na kolečkách jako na kočárku – takhle koncertoval Šimon Svoboda v uličkách židovského města v Třebíči. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Šimon Svoboda se k flašinetu dostal jinou cestou. Svým způsobem proto, že mu bylo proti mysli učit se zacházet se zbraní, ale chtěl se – pro jejich atmosféru – účastnit dobových rekonstrukcí šarvátek a bitev z doby před více než stoletím.

Fotogalerie

Jenže většinou tam každý účastník měl nějakou roli, dost dobře nejde být neozbrojeným civilistou.

Flašinet nabídl řešení. „Mohu na té akci být jako obyčejný civilista, jako flašinetář tam už mám nějakou funkci. Hodně mě baví jako flašinetář se cítit – zvolím, zda chci být polobezdomovecký typ, který na lidi skoro huláká, nebo francouzský typ flašinetáře gentlemana, který vyhrával po kavárnách,“ líčí čtyřiadvacetiletý mladík, kterého mohli lidé vidět například na nedávné akci Oživené židovské město v Třebíči.

Jeho bradu zdobí mohutný plnovous, který ho dělá výrazně starším. „To je jeden důvod, proč ho mám, Druhý důvod je, že když mě někdy fotí s flašinetem zezdola, pod vousy není vidět moje třetí brada,“ směje se Svoboda.

Flašinet

Na principu varhan se vyvinul v 16. Století. Postupně z ­ulic vytlačil niněru, jiný nástroj, kterým si v té době vydělávali na přežití žebráci – hra na flašinet za žebrotu považována nebyla. Snad proto v 18. a 19. století získávali povolení k provozování flašinetu invalidé a váleční vysloužilci, podobně jako později dostávali „trafiku“: možnost legálního, pravidelného a fyzicky nenáročného výdělku. V tuzemsku funguje čtvrtým rokem Sekce Flašinety a mechanické hrací stroje při Kruhu přátel Technického muzea v Brně, kde byla založena v rámci Mezinárodního setkání flašinetářů. Podobná setkání jsou v Brně i Praze. Existují i kuriózní flašinety, které pohání parní stroj.

Prozrazuje svou další vlastnost: flašinetář v jeho podání nikdy není smutný. Přestože písničky flašinetářů často nebyly o žádných veselých věcech.

„Smutného flašinetáře popravdě vůbec neumím,“ směje se Svoboda.

Zcela typickou flašinetářskou písní byl například populární popěvek Kanonýr Jabůrek, který kramářským způsobem vyprávěl o krvavých dějích prusko-rakouské války z roku 1866.

Svoboda je flašinetářem ve volném čase třetí rok, zatím si hrací skříňku půjčuje od kolegy. S flašinetem prý vede svým způsobem i souboj.

„Bojuju s ním o to, kdo z nás si získá víc pozornosti, jestli lidi budou víc koukat na flašinet, nebo na mě, každý z nás je někdy chvilku vítěz. Ale protože já flašinetu vděčím za to, že mi lidé věnují pozornost, tak je v tom určitě i kus exhibicionismu. Jiní se ale třeba zase chtějí pochlubit, že mají krásný flašinet,“ filozofuje Svoboda.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Jeho flašinet je soudobým výrobkem německé firmy Raffin. Ta hrací skříňky vyrábí za dodržení původního designu i­ materiálů s perfektním řemeslným zpracováním.

Výjimkou je pás z odolné děrované fólie, který původně býval z tvrdého povoskovaného papíru. Na něm jsou zaznamenány jednotlivé skladby. Flašinet má dvacet píšťal podobných jako na varhanách. Dírky určí, kdy má která píšťala vydat tón, tempo skladby určuje flašinetář. Třeba podle nálady. Těchto fólií vozí s sebou Svoboda deset, k některým písním i zpívá.

Tím patří mezi flašinetáři k výjimkám, většina z nich pouze obsluhuje svou skříňku. „Všechny písně jsou z­doby před první světovou válkou. To ale neznamená, že bych byl nějaký staromilec,“ směje se Svoboda.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Na zlaté slunce na fasádě Staré radnice se obyvatelé Brodu dívají se smíšenými...
Na radnici září „zlaté slunce Inků“. Brod nová malba rozděluje i baví

Říší, nad níž slunce nezapadá, bývalo svého času Španělsko, které ovládlo i říši Inků. Městem, nad nímž se slunce už ani na chvilku neschová, je nově Havlíčkův...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.