Pěstování kukuřice a brambor na některých polích totiž může způsobit problémy při vydatných deštích, protože obě plodiny nedokáží zadržovat vodu. Zemědělci jsou tedy ochotni převzít odpovědnost za škody způsobené za záplavy z polí.
Vysočina produkuje nejvíc brambor v Česku, spotřeba kukuřice zase stoupá kvůli rychle přibývajícím bioplynovým stanicím. Tento postoj po čtvrtečním setkání s agrárníky v Jihlavě podpořil i ministr zemědělství Ivan Fuksa.
"Je to logické. Úředník od pražského stolu přece nemůže znát každé pole, ten sedlák to zná nejlépe," řekl ministr.
Na kopcovité Vysočině se zpřísnění podmínek podle regionálních zástupců agrární komory někde týká i 90 procent polí na farmách. V úvahu podle Fuksy připadají dva postupy. Stát může nadiktovat zemědělcům, co mají na ohrožených pozemcích pěstovat.
Úředníci je budou kontrolovat a pokutovat bez ohledu na to, jestli nedodržení nařízeného postupu vedlo k erozi půdy, nebo ne. Podle ministra by tento postup znamenal pro farmáře také větší byrokratickou zátěž.
Druhou cestou je nechat volnou ruku zemědělci. "Hospodařte, ale přebíráte plnou odpovědnost, jestli se stane nějaká škoda," vysvětlil ministr.
Farmáři pak v případě "splachů" budou platit škody a budou jim kráceny dotace. Fuksa podotkl, že u soudu už padl první průlomový rozsudek, podle nějž mají zemědělci zaplatit škody jedné ze zaplavených obcí.
Zemědělci na Vysočině chtějí o volbě plodin rozhodovat sami i z toho důvodu, že vyšší svažitost má třeba jen velmi malá část lánu. Protierozní opatření by ovšem úředníci mohli nařídit pro celé pole.
"Takhle kousek osejí travinami a na zbytku mohou klidně pěstovat širokořádkové plodiny, tedy brambory a kukuřici," řekl ředitel krajské agrární komory Karel Coufal.
Vytlačování kukuřice je podle něho v rozporu s podporovanou výstavbou bioplynových stanic na statcích.
