Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Farmáři na Vysočině bojují za brambory i na erozí ohrožených polích

  8:52aktualizováno  8:52
Zemědělci na Vysočině chtějí rozhodovat o tom, jak hospodařit na polích ohrožených erozí. Nemuseli by se tak omezovat v pěstování brambor a kukuřice na svažitých pozemcích. Farmáři se s ministrem zemědělství dohodli, že pokud budou mít špatnou volbu a způsobí škodu, převezmou za ni odpovědnost.

Zemědělci na Vysočině chtějí převzít odpovědnost za případné záplavy z polí, aby mohli rozhodovat o pěstování brambor a kukuřice (ilustrační snímek). | foto: Radek Miča, MAFRA

Pěstování kukuřice a brambor na některých polích totiž může způsobit problémy při vydatných deštích, protože obě plodiny nedokáží zadržovat vodu. Zemědělci jsou tedy ochotni převzít odpovědnost za škody způsobené za záplavy z polí.

Vysočina produkuje nejvíc brambor v Česku, spotřeba kukuřice zase stoupá kvůli rychle přibývajícím bioplynovým stanicím. Tento postoj po čtvrtečním setkání s agrárníky v Jihlavě podpořil i ministr zemědělství Ivan Fuksa.

"Je to logické. Úředník od pražského stolu přece nemůže znát každé pole, ten sedlák to zná nejlépe," řekl ministr.

Na kopcovité Vysočině se zpřísnění podmínek podle regionálních zástupců agrární komory někde týká i 90 procent polí na farmách. V úvahu podle Fuksy připadají dva postupy. Stát může nadiktovat zemědělcům, co mají na ohrožených pozemcích pěstovat.

Úředníci je budou kontrolovat a pokutovat bez ohledu na to, jestli nedodržení nařízeného postupu vedlo k erozi půdy, nebo ne. Podle ministra by tento postup znamenal pro farmáře také větší byrokratickou zátěž.

Druhou cestou je nechat volnou ruku zemědělci. "Hospodařte, ale přebíráte plnou odpovědnost, jestli se stane nějaká škoda," vysvětlil ministr.

Farmáři pak v případě "splachů" budou platit škody a budou jim kráceny dotace. Fuksa podotkl, že u soudu už padl první průlomový rozsudek, podle nějž mají zemědělci zaplatit škody jedné ze zaplavených obcí.

Zemědělci na Vysočině chtějí o volbě plodin rozhodovat sami i z toho důvodu, že vyšší svažitost má třeba jen velmi malá část lánu. Protierozní opatření by ovšem úředníci mohli nařídit pro celé pole.

"Takhle kousek osejí travinami a na zbytku mohou klidně pěstovat širokořádkové plodiny, tedy brambory a kukuřici," řekl ředitel krajské agrární komory Karel Coufal.

Vytlačování kukuřice je podle něho v rozporu s podporovanou výstavbou bioplynových stanic na statcích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psi v útulku v době, kdy jeho bývalý šéf už nezvládl osobní problémy,...
Soud na tři roky zakázal činnost útulku Ligy na ochranu zvířat v Třebíči

Okresní soud v Třebíči na tři roky zakázal činnost tamní pobočce Ligy na ochranu zvířat. Zařízení pro opuštěná zvířata totiž v minulosti dlužilo na zdravotním...  celý článek

Nejlepším odreagováním od fotbalu jsou pro Lukáše Vaculíka dcera Rozárka a...
Body jihlavští fotbalisté nesbírají, vedou ale v narozených dětech

Co se bodového konta týká, není to z pohledu FC Vysočina v nové prvoligové sezoně žádná sláva. Úplně jiná „liga“ to je ovšem v počtu narozených dětí. Za...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Stržanov u Žďáru dostal víc peněz, sousedé se kvůli nim rozhádali

Spory ve Stržanově, místní části Žďáru nad Sázavou, se musí zabývat žďárská radnice. Po vzniku petice volající po odstoupení osadního výboru, kterou podepsalo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.