Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek v Náměšti by mohl ukázat kuchyň i skrytou toaletu Edvarda Beneše

  16:07aktualizováno  16:07
Náměšťský zámek přibližuje před zahájením sezony méně známou část své historie, kdy býval letním sídlem prezidenta Edvarda Beneše. Dočkal se tehdy nejen milionových investic, ale i řady nenávratných úprav. Do dosud nepřístupných prezidentských prostor by mohli brzy i první návštěvníci.

Za Edvarda Beneše se zámek v Náměšti nad Oslavou stal prezidentským letním sídlem. Památka dodnes ukrývá stopy úprav, jež tomu předcházely. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V prvních poválečných letech zažíval náměšťský zámek velké a rozporuplné stavební změny. "Éra prezidenta Beneše v Náměšti byla na jednu stranu pro něco dobrá a na druhou pro něco špatná," uvedl kastelán Marek Buš.

Prezidentova přítomnost roztočila ve vyhladovělé poválečné době kohoutky investic do zámku a přinesla nejvyšší politickou záštitu. Štědrá státní kasa ovšem také způsobila některé nevratné změny, které byly zámku spíše ke škodě.

Náměšťskému renesančnímu zámku hrozilo hned několik neblahých proměn najednou. Po roce 1945 se z něj totiž stalo letní prezidentské sídlo. A v éře poválečného nadšení mohly získat reprezentační prostory zámku freskovou výzdobu s letícím letadlem a sovětskou vlajkou.

A známé točité schodiště, které návštěvníci dodnes obdivují, mohl nahradit výtah. "To opravdu hrozilo, že zde bude pro potřeby prezidenta," řekl kastelán.

Bojové fresky z tažení proti Hitlerovi

Na zámku mají dodnes návrhy na freskovou výzdobu, na nichž nechyběla bojová tematika s tažením proti Hitlerovi. Blok výtvarných umělců dokonce na nové fresky vypsal soutěž. Další výzvu dostali sochaři, aby vymysleli novou kašnu na nádvoří zámku. Všechny tyto plány skončily po únoru 1948, kdy se vlády ujali komunisté.

Prezident Beneš na zámku

V reprezentačních prostorách bylo vzácné dřevěné obložení z devatenáctého století, na němž byly obrazy. "Obložení bylo na osobní přání pana prezidenta strženo, protože se mu zdálo příliš tmavé," popsal Marek Buš.

A jak vlastně prezident po roce 1945 přišel na to, že bude mít letní moravské sídlo zrovna v Náměšti? Nabídlo mu to vedení místního národního výboru.

"Edvard Beneš si přál mít sídlo v Telči, která se mu více líbila. Ve prospěch Náměště rozhodly vhodnější možnosti ubytování i pro doprovod z prezidentské kanceláře," prozradil kastelán.

Paradoxem je, že stavební úpravy konfiskovaného zámku spolkly v letech 1946 až 1948 necelých osmnáct milionů korun. Podle původních odhadů měly dokonce trvat až pět let s uvažovanými náklady až třicet milionů.

Nepřístupné prostory by mohli návštěvníci spatřit

A prezident si nakonec zámku užil jen minimálně. "Byl tam čtrnáct dnů v červenci 1946 a šestnáct dnů v červnu 1947. Benešův třetí naplánovaný pobyt se již neuskutečnil. A to vlivem událostí z února 1948, zhoršení zdravotního stavu a následné abdikace," napsal ve diplomové práci o Benešově pobytu v Náměšti Vít Hrbek.

Po Benešovi tak dodnes zůstalo v Náměšti plno zákoutí - třeba stále využívaná kuchyň s lednicí a potravinovým výtahem. Tu využil před časem režisér Jiří Strach při natáčení filmu z doby protektorátu Operace Silver A.

Marek Buš plánuje, že budou tyto dosud nepřístupné prostory v budoucnu otevřeny návštěvníkům.

Dodnes je funkční i elektrické vytápění a osvětlení nádvoří či terasy z Benešovy doby. V nezměněné podobě jsou po 65 letech i dovedně ukryté toalety, které v historických prostorách vznikly během prezidentské přestavby. A to včetně pochromovaných splachovadel a baterií na umyvadlech.

Po prezidentovi zbylo v Náměšti také jeho rádio a telefony s ústřednou. Němým svědkem je i Masarykova busta vytvořená sochařem Vincencem Makovským.

Zajímavé jsou dobové zápisy týkající se prezidentských úprav zámku, které Vít Hrbek cituje ve své práci. Třeba že z Prahy mělo být přivezeno pro prezidentovu rodinu a hosty sklo, stříbro i porcelán pro 24 lidí, dále prádlo a rodinná postel ze zámku v Lánech. Všechno nádobí i prádlo bylo v Náměšti opatřeno znakem bývalých majitelů Haugwitzů, kteří o zámek po válce přišli. A to se pro prezidenta nehodilo, aby jedl příborem s jejich znakem.

Ať je povrch vozovky bezprašný

Z dalšího zápisu se dozvídáme, že Zemský národní výbor v Brně měl upravit příjezdové silnice k zámku od vlakového nádraží. Dále měl opravit silnici z Velké Bíteše do Náměště nad Oslavou.

"Povrch vozovky bude pokud možno bezprašný (asfaltový). Rovněž bude vyspravena spojovací silnice mezi Třebíčí a Telčí. Pitná voda používaná na zámku byla shledána před příjezdem pana prezidenta závadnou, a byla proto provedena přechodná opatření ke zlepšení její kvality. Z těchto důvodů je potřeba počítat s novým vodovodem pro celý zámecký komplex," píše se v poválečném dokumentu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.