Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za patama myš! volávali kluci před domem. Teď se stal kulturní památkou

  8:14aktualizováno  8:14
Historické dispozice a spousta detailů včetně mezuzy, schránky na citace z Písma. To jsou důvody, proč na seznam kulturních památek přibyl jeden z domů v třebíčské židovské čtvrti. Pamatuje špinavý krámek i pozdější obchod s kuřivem a školními potřebami.

Jako první tu postavil nemovitost Žid Šimon Hošek v 17. století. Dům se pak rozrůstal, teď ho opravují. Nově se stal kulturní památkou. | foto: Hana Jakubcová, MF DNES

Dnes je v této části Třebíče trochu jiný cvrkot než třeba v letech po první světové válce. Už se po ulici za chodci nevydává Cilka Fürstová nebo podivný človíček pan Konrád, na kterého kluci posměšně volávali: Za patama myš! Dávno zavál čas vzpomínky na spory rabínovy ženy paní Fischerové.

Doba se změnila, a tak dům na rohu ulice Leopolda Pokorného a Tichého náměstí teď hlavně shlíží na turisty nebo návštěvníky blízké restaurace. Byl a je němým svědkem řady zdejších událostí už od 17. století. Jako takový se sám nakonec stal důležitým otiskem života v židovské čtvrti. A proto je od nynějška kulturní památkou.

„Ceníme si hlavně jeho zachovalých historických dispozic a spousty detailů. Zajímavé jsou klenby, původní okna i dveře. A taky mezuza, schránka, kam Židé u vchodu umisťovali citaci z Písma,“ říká třebíčská památkářka Lenka Matoušková.

Dům je slepencem bytových jednotek a má dvě čísla popisná. Právě ta složitost je unikátní. Židé vytvářeli na omezeném prostoru ghetta své nemovitosti tak, že pospolu žilo několik vlastníků.

V domě míval špinavý krámek pan Fürst, pak tam byla trafika

„Ghetto právně zaniklo v 19. století, část obyvatel odešla na dnešní Karlovo náměstí, ale taky do Brna, Prahy i Vídně,“ vysvětlila Matoušková. Do uprázdněných bytových jednotek se pak přistěhovali i chudší čeští obyvatelé. A tak v rohovém domě, o němž je řeč, žila před druhou světovou válkou pestrá směsice Čechů i Židů.

Nejdřív tam míval krámek jistý pan Fürst. „Byl to tmavý a ne právě čistý obchod, méně navštěvovaný. Později byla ve stejných prostorách trafika pana Veškrny,“ zaznamenal si do svých psaných vzpomínek Třebíčan Jan Pokorný, který se v této čtvrti roku 1922 narodil.

Od svého narození bydlí naproti nově památkově chráněnému domu Susana Urbanová. „Fürstův krám už si nepamatuju, ale trafiku pana Veškrny ano. Býval válečným invalidou, měl cosi s nohama. V té trafice prodával kuřivo a potřeby pro školáky, protože hned vedle bývala škola.“

Vzpomíná i na Cilku Fürstovou, která byla podle všeho spřízněná s původním obchodníkem. Mentálně postižená Cilka nosívala dlouhý hábit a sbírala špendlíky.

Fischerovi museli z města odejít, kvůli řečem paní rabínové

Pak se ze čtvrti vytratila. „Myslím, že jsem našla její jméno na jednom z náhrobků na třebíčském židovském hřbitově. Zemřela krátce před deportacemi,“ říká Urbanová.

Třebíčský historik Rudolf Fišer sestavil důkladný katalog domů v původní židovské čtvrti. U tohoto zmiňuje jediné židovské jméno před násilnou arizací. Kateřinu Polnauerovou. Ve dvaaosmdesáti letech si zabalila kufr a odjela v květnu 1942 transportem do Terezína. Odtud za půl roku do polské Treblinky. Byla zavražděna.

A jak že to bylo s rabínovou ženou, paní Fischerovou, která s manželem bydlela v jiném domě na druhé straně Tichého náměstí? Jan Pokorný, jehož maminka u Fischerových sloužila, si poznamenal, že hodně Židovek Fischerovou nemělo rádo. Přitom Fischerovi prý bývali štědří vůči různým spolkům.

„Příliš dávala najevo vzdělanost. Spory vyvrcholily roku 1931, kdy prohlásila, že některé Židovky jsou nevzdělané, nedodržují hygienu a jsou sto let za opicemi. Následovala podpisová akce a Fischerovi dostali výpověď z místa rabína i z bytu. Museli se odstěhovat z Třebíče.“



Nejčtenější

Úředníci nejspíš neoprávněně rozdávali pokuty. Používali nezákonný důkaz

Jedna z křižovatek, kde případný průjezd na červenou hlídá kamerový systém, je...

Kamery na křižovatkách fungují v Jihlavě jako bič na řidiče, kteří ignorují na semaforech červenou, už dvanáct let....

Oprava D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem je po dvou letech hotová

Oprava dálnice D1 u Velkého Meziříčí. (březen 2014)

Na Vysočině se po dálnici D1 mezi Jihlavou a Velkým Beranovem začne od pondělí opět jezdit bez omezení. Oprava...



Jihlava, Budějovice a Ústí ve druhé lize dál jen vítězí. Brno vrávorá

Pavel Pilík z Táborska (vpravo) a jihlavský Ondřej Machuča bojují o míč.

Fotbalisté Jihlavy dál mašírují druhou ligou bez ztráty bodu, tým z Vysočiny si ve čtvrtém kole poradil s Táborskem...

Kdybych neuměl anglicky, byl bych za blba, říká hokejový talent Kaut

Martin Kaut se podepisuje během autogramiády k osmdesátinám žďárského hokeje.

Neustále se s ním chtěl někdo fotit, podepsal mraky kartiček a fotek. Všechno však zvládal v pohodě a s úsměvem. Talent...

Policie hledá svědky tragické nehody, při níž zemřel dělník na D1

Havarované auto srazilo dělníka na D1

Pelhřimovští kriminalisté hledají řidiče, kteří minulý týden viděli tragickou nehodu na dálnici D1 na Vysočině. Zemřel...

Další z rubriky

Díky Hauptovi mají v Jihlavě havířský průvod. A vědí, že tu stála tabačka

Johann Haupt ve dveřích domu v Hluboké ulici, kde měl ateliér.

Před 90 lety zemřel jeden z velkých jihlavských patriotů. Johann Haupt patřil mezi zakladatele oblíbeného havířského...

Z hvězdárny v akci Z zbyla věž čaroděje Merlina, jíž se Třebíčané vyhýbají

Úpatí třebíčského kopce Strážná hora je oblíbeným místem vycházek. Už tři...

Úpatí kopce Strážná hora v Třebíči dominuje už tři desetiletí torzo nedostavěné cihlové věže. Někteří lidé jí říkají...

Průtoky v řekách klesly na desetinu normálu. Všichni vyhlíží déšť

Sucho se podepsalo i na hladině řeky Jihlavy v Třebíči. Z vody místy vystupují...

Dříve zde voda tekla proudem. Dnes však z plechového koryta, které přivádí na povrch pramen Moravské Dyje, voda spíš...

Najdete na iDNES.cz