V místech pod sektorem hostí v třebíčské hokejové aréně vyrostlo podium pro patnáctku hlavních diskutujících. Na ploše stály stovky židlí pro hosty, kterých nakonec přišlo necelých sto sedmdesát. V kabinkách byli připraveni překladatelé do němčiny, polštiny i maďarštiny. Zdravotníci zabrali střídačku. V takových kulisách se v pondělí odehrálo jednání o výstavbě nových bloků dukovanské elektrárny a o vlivech obřího záměru na životní prostředí.
Nejdříve mluvil zástupce ministerstva životního prostředí, po něm si postupně brali slovo představitel energetického koncernu ČEZ, starostové, zástupci úřadů a nakonec došlo i na veřejnost. To už byl takový „ping pong“ otázek a odpovědí. Jeden argument pro, pak zase nějaký proti. K tomu zásadnímu se vyjadřovali experti. A tak to šlo pořád dokola – dvě hodiny debata na stadionu, dvacet minut pauza. Od pravého poledne až do večerních hodin.
„Jsme pro výstavbu nových bloků, pro zachování prosperity v této oblasti i v kraji,“ vyjádřil se například dukovanský starosta Miroslav Křišťál. „Musíme přesvědčit občany, že nový blok bude bezpečný, bezpečný, bezpečný,“ opakoval první muž Mohelna Jiří Kostelník.
„Nejsem odsud, ale i mě se dotkne další výstavba dukovanské jaderné elektrárny. Jádro není levná záležitost, zaplatíme to úplně všichni. A další věc je uložení jaderného odpadu,“ nechala se mimo jiné slyšet Monika Machová Wittingerová z občanského sdružení Jihočeské matky. Záměr kritizovala také Hana Veronika Konvalinková, šéfka vysočinské Strany zelených. Potichu nebyli ani Rakušané. „Naši lidé si dělají obecně velké starosti ve vztahu k atomové energii. Nejen proto, že jaderné elektrárny jsou v Rakousku zakázané, což nebylo přijato jen tak bezdůvodně,“ pravil jeden z nich.
Jaké obavy od odpůrců jádra kupříkladu v Třebíči zazněly? Třeba, že v elektrárně může dojít k fatální havárii. Nebo že nastane zemětřesení, změna klimatu či sucho a jak tomu systém elektrárny odolá. A kdo uhradí škody v případě havárie.
Během diskuze byly připomenuty i havárie jaderných elektráren v Černobylu nebo Fukušimě. „Porovnání s těmito zařízeními není na místě,“ oponoval Josef Mišák, manažer pro strategický rozvoj společnosti ÚJV Řež, která se mimo jiné zaměřuje na výzkum a projekty v oblasti energetiky. „Reaktory prošly poměrně výrazným vývojem. Vznikl požadavek praktického vyloučení velkých úniků radioaktivních látek. Nové reaktory jsou stokrát bezpečnější než ty předcházející,“ uvedl mimo jiné.
Nesmí ohrozit okolí
V nových blocích má být také technologie, která v případě nouze zamezí vlivům na okolí. „Jde o speciální systémy. Zvládnou zničení reaktoru bez ohrožení okolí,“ řekl Mišák.
Pravděpodobnost, že se stane vážná havárie, musí být podle odborníků v řádu milionů let. „Nemůžeme nikdy dosáhnout nulové pravděpodobnosti,“ konstatovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Česko se rozhodlo jít kromě obnovitelných zdrojů i cestou jaderné energie – s ohledem na svou energetickou soběstačnost a nezávislost. Také musí do budoucna nahradit některé dosluhující uhelné elektrárny i starší bloky Dukovan. Ty pojedou v souběhu s prvním vybudovaným novým blokem nejvýš deset let.
Pro výstavbu nových bloků je například 66letý Štefan Szabó. Ten byl jako jeden ze zaměstnanců u rozjezdu elektrárny v osmdesátých letech. „Region půjde dolů, pokud se nový blok nepostaví. Já už tady tou dobou nebudu, mé děti budou na hranici důchodu, chci ale teď bojovat za své vnuky. Pokud to tu nepostavíme, budou se ptát, proč to tady není, proč je to jinde,“ varoval bývalý energetik. Upozornil také, že důležitá bude kvalita personálu „nové“ elektrárny.
Proces posuzování vlivů záměru na životní prostředí není zdaleka u konce. Stanovisko by mohlo padnout na jaře 2019. Teď se bude zpracovávat oponentní posudek. A pak stejně ještě budou o „nových Dukovanech“ rozhodovat další úřady – například stavební a vodoprávní. Ministerstvo životního prostředí už k záměru dostalo patnáct tisíc vyjádření. Úterní projednání bylo poslední možností vznést připomínku.
