Místostarostka Třeště a členka výboru třešťských betlémářů Marie Roháčková potvrdila, že socha bude stát u autobusového nádraží. "Památkáři už to schválili. Teď se uvidí, jak bude socha ukotvena, o tom se bude ještě jednat," sdělila.
Otázkou je, při jaké příležitosti se Pan Tau na novém místě objeví. "Asi by to bylo škoda to udělat v tichosti. Uvidíme, zda to podnikneme při nějaké větší události," poznamenala místostarostka.
Zhotovení a zadání díla si vzal na starost betlémářský spolek v Třešti. "Město ví, kolik práce řezbáře a povrchové úpravy sochy zatím stály. Cena se stále vyvíjí, takže ji nemá smysl říkat," podotkl předseda spolku Pavel Brychta.
Socha vznikala čtyři měsíce
Řezbář pracoval na soše v nadživotní velikosti přes čtyři měsíce. Nejvíc práce mu dal obličej a ruce. "To si nechávám vždycky jako nejhorší na konec," směje se. Dřevěný Pan Tau vznikl z více než sto let starého jasanu.
Otto Šimánek Narodil se 28. 4. 1925 v bývalé lékárně na náměstí v Třešti. Rodinné pouto měl i ke Stajišti u Třeště. Vyučil se elektromechanikem, ale od dětství hrál v ochotnickém divadle. Pana Tau, vysokého němého chlapíka v obleku, s buřinkou a karafiátem v klopě, ztvárnil ve 33 dílech seriálu a ve třech filmech. Kromě toho natočil desítky jiných filmů a seriálů, spolupracoval i s rozhlasem, hrál v divadle a daboval. Zemřel 8. 5. 1992 v Praze. |
Dílo si u něho objednal spolek betlémářů, kteří přišli s myšlenkou vzdát hold třešťskému rodákovi Ottu Šimánkovi, který populární postavu Pana Tau ztvárnil.
Hledali vhodného autora a našli Stejskala. Je totiž jedním z mála řezbářů, kteří vytvářejí tak vysoké sochy.
Pan Tau má i s podstavcem čtyři metry a sám je vysoký 2,5 metru. Autor ho vyřezal ze stromu, který dřevorubci porazili u Studnice začátkem roku 2007.
Největší radost dělaly při práci Stejskalovi místní děti, které se na něj chodily dívat. Pana Tau samy poznaly, a autor tak věděl, že má jeho práce smysl. Půjčoval jim i dláto a paličku a pouštěl je ke dřevu.
Dřevěný Pan Tau je už hotový, čeká jen na ošetření před nepřízní počasí a na konečné slavnostní odhalení na autobusovém nádraží na náměstí.
Stejskal se může pochlubit například záchranou starého dubu na hrázi v Jezdovicích. Strom byl zničený a lidé chtěli jeho dřevo použít na topení do místní hospody. Řezbář se však vrhl do práce a dnes se jezdovická hráz pyšní dřevěnou podobiznou havíře. "Jezdovice totiž mají bohatou historii těžby stříbra," vysvětlil umělec.
