Loni byla například svodidla takto osazena na delší úsek silnice I/38 mezi Hladovem a křižovatkou Kasárna na Jihlavsku nebo na silnici II/150 mezi Pavlíkovem a Leštinkou na Havlíčkobrodsku. U prvně jmenovaného přímého úseku vozovky jsou svodidla mimo jiné proto, aby chránila vozidla před nárazem do stromů u silnice.
Silničáři i řidiči zatím novinku vnímají spíše rozporuplně.
„V řadě případů svodidlo bezpečnosti moc nepřidá, zvláště tam, kde hrozí odražení vozidla zpátky na vozovku a přejetí do protisměru. A v případě, že vám něco vjede do protisměru, tak se v úseku se souvislými svodidly nemáte šanci nikam uhnout,“ míní Tomáš Mátl, technicko-správní náměstek Krajské správy a údržby silnic (KSÚSV).
Policisté nicméně zatím nemají statistiku, z níž by vyplýval případný negativní přínos souvislých svodidel.
„Z hlediska dopravně technického hodnocení situace jsme zatím nezaznamenali nic takového, právě naopak. Tato zkušenost se týká i případných dopravních nehod a jejích následků,“ uvedla krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.
Názory řidičů se liší. Jihlavský autodopravce Josef Bartoň míní, že svodidla každopádně bezpečnost zvyšují. „Například i proto, že brání nebezpečnému otáčení kamionů na silnici. A v úseku Hladov - Kasárna je dostatečně široká silnice, aby se tam protijedoucí auta i se svodidly pohodlně vyhnula,“ míní Bartoň.
„Svodidla by být nemusela, pokud by povolili kácení stromů“
Jiný jihlavský autodopravce Antonín Štěrba připouští i zápory. „Svodidla zužují silnici, takže v extrémní situaci se pak nemáte jak a kam vyhnout. Mně osobně stromy u silnice nikdy nevadily, ale na druhou stranu ty aleje byly sázeny v době, kdy na silnicích byla naprosto jiná hustota dopravy,“ míní Štěrba.
Podle policie se jedná o spornou otázku.
„S nadsázkou řečeno, nevím, co by si řidič vybral, zda protijedoucí auto, anebo strom, který není chráněn svodidlem. U řady úseků by svodidla být nemusela, pokud by orgán pro životní prostředí povolil skácení stromů. Proto jsou i na úseku I/38 ojedinělé stromy chráněné svodidlem,“ vyjádřila se policejní mluvčí Čírtková.
Podle Čírtkové jsou svodidla navrhována tak, aby se při nárazu svodidlo prohnulo. Vozidlo nemá být odraženo zpět na silnici, ale jenom zpomaleno. Svodidlo jej má na sobě „udržet“.
Problém mohou působit svodidla při zimní údržbě. „Působí jako zásněžky, za kterými se tvoří sněhové jazyky, takže v zimě musíme tyto silnice častěji projíždět, abychom je udrželi provozuschopné,“ řekl Jan Míka, ředitel KSÚSV.
Že jsou souvislá svodidla zatím nepříliš vyzkoušenou novinkou na silnicích, připustila i vysočinská krajská koordinátorka dopravní prevence BESIP Veronika Vošická Buráňová.
Svodidla působí na řidiče psychologicky, dá si větší pozor
„Všímám si, že jde o novinku, která se dosud nevyskytovala v tak hojném množství a souvisí s rekonstrukcí úseků. Svodidla se opravdu protahují mnohem více ze zatáček na rovné úseky. Nepřísluší mi, abych toto soudila ze stavebního hlediska,“ vyjádřila se.
Svodidla podle ní však na řidiče působí i psychologicky. „Pokud je v místě svodidlo, máme to ve svém podvědomí spojeno se zdviženým ukazováčkem: Pozor, tento úsek může být nebezpečný,“ uvedla Vošická Buráňová.
O umístění svodidel rozhodují projektanti staveb či rekonstrukcí silnic na základě doporučení policie. Silniční normy na umístění svodidel uplatňují o to přísněji, oč je silnice frekventovanější. Jeden metr nových silničních svodidel stojí přibližně 1 500 korun.
Souvislá svodidla už byla v roce 2015 umístěna na rekonstruovaný delší úsek silnice II/345 Chotěboř - Golčův Jeníkov. Nově kraj plánuje takto svodidla dát také na modernizované úseky silnice II/602 například u Strměch na Pelhřimovsku.
Hlídají před nárazem do pevné překážky i pádem ze srázu
Svodidla nemají v lásce motorkáři, kterým při pádu na vozovky mohou způsobit smrtelná zranění. Svodidla zpravidla nepřiléhají až k zemi, takže tělo motocyklisty po pádu na vozovku je může zčásti podjet a sloupek nebo plech svodidla jej může usmrtit nebo zmrzačit.
Umisťování svodidel k silnicím nicméně není stavěním „pastí“, je motivováno zvýšením bezpečnosti vybraných úseků.
„V případě velkých oprav jde o takzvanou normovou záležitost, s kterou už běžně pracují projektanti, požadují ji dopravní inženýři policie. Chráněna tak jsou místa s pevnými překážkami, například stromy, nejčastěji také svahy a mosty,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.
Svodidla by měla vozidla ochránit před střetem s pevnou překážkou. V případě už zmíněného rovného úseku silnice Hladov - Kasárna jsou touto překážkou především stromy. „Jde i o ochranu před sjetím do vodního toku, nárazu do čela propustků, do norných stěn v příkopech,“ vypočítala policejní mluvčí Čírtková.
