Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. Zůstal nahnutý kříž

  18:51aktualizováno  18:51
Sice tam ještě topí, nechávají si posekat trávu, ale už skončili. Zámku v Černé na Žďársku už nešéfuje domina, královna Patricia I., jak tomu bylo před časem. Už se tam neschází bohatá klientela z celého světa včetně Novozélanďanů či Američanů k sadomasochistickým hrátkám. Památka je na prodej.

Koupili zámek na venkově a kolem něj postavili vysokou zeď, aby dovnitř nikdo ani nenahlédl. Už to bude dvacet let, co ve vsi Černá nedaleko Měřína začal fungovat největší sadomasochistický (SM) podnik pro submisivní muže ve středu Evropy.

Do památky z šestnáctého století se tehdy začali sjíždět zámožní pánové z celého světa, kteří ze sebe nechávali dobrovolně dělat trýzněné otroky. U zdi nechávali zaparkované vozy se zahraničními značkami i auta z půjčoven.

Tomu už je konec. Švihání bičíků, přivazování ke kůlu a zavírání do klecí na zámku ustalo. Tvrzení zástupce majitele památky potvrzují i lidé přímo v Černé žijící v jejím těsném sousedství. „Zámek Černá je na prodej a žádné SM ani jiné služby tam poskytovány nejsou,“ uvedl Aleš Sadil ze zlínské společnosti The Other World Kingdom (v překladu Království jiného světa). Firma je majitelem zámku. Podle Sadila se tam už nenatáčejí ani videa. „Nyní se tam neděje nic,“ dodal.

„Je to tak, žádná auta už tam nejezdí. Pouze tam chodí jeden chlap dohlížet v zimě na elektrické vytápění a přes léto tam seče trávu,“ říká muž žijící hned vedle za zdí.

Znakem toho, že už se o zámek nepečuje tak jako dřív, je stále více nakloněný kříž na věži.

Když zámek fungoval, zněla z něj často hudba. A po vsi se ve volných chvílích procházely ženy, na kterých bylo už na první pohled zřejmé, že jsou v Černé jen na návštěvě.

V minulosti zámek žil, pak se místní dvacet let dívali na zeď

Už se objevili i potencionální zájemci o zámek. O některých věděl i starosta obce Vítězslav Plocek. „Byli to zájemci, které zajímaly spíš obecní parcely kolem zámku, než přímo zámek. Tomu jsme nevěnovali pozornost,“ uvedl starosta.

O zvažovaných kupcích prý bylo obtížné sehnat informace. „Zajímala se o to nějaká onkologická nadace a nebylo dohledatelné, že skutečně existuje. Poslední informace, co mám z Městského úřadu ve Velkém Meziříčí, jsou takové, že se majitelé zámku zajímali o dotaci na opravu věže. Potom přišli s tím, že to opravovat nebudou a prodají to,“ doplnil starosta.

Fotogalerie

Zámek byl do poloviny devadesátých let centrem dění v obci. Tehdy tam nestála tak vysoká zeď jako nyní. Dříve tam místní žili. Do zámku chodili tancovat, do kina, na obecní úřad. Už dvacet let se na památku dívají jen zvenku. Byli zvyklí navštěvovat i kapli v zámku, ale ta už byla odsvěcena.

Mše během pouti pak dělali improvizovaně ve vratech hasičské zbrojnice. Později si nechali postavit na návsi kapli novou a velmi originální. Svým tvarem symbolizuje loď - archu - jako jednu z biblických paralel. Dostala se už mezi nejoceňovanější sakrální stavby světa. A nebýt událostí kolem zámku, zřejmě by ani nevznikla.

Obecní úřad dnes sídlí v jednom domě spolu s hasičskou zbrojnicí. V Černé uvažují, že vybudují nové sídlo pro hasiče.

Hospodářské budovy na zámku kdysi využívalo zemědělské družstvo. Dědici posledního majitele dostali zpět zámek v roce 1992 a brzy areál prodali zlínské firmě. V obci je dodnes cítit křivda, že se kdysi do zámku investovaly veřejné finance a pak Černá o zámek přišla. „Tam byl velký kulturák a vinný sklípek, kam jsme chodili. To všechno je pryč,“ vzpomíná muž žijící blízko zámecké zdi.

V erbu zámku se objevil štít s pouty a bičíkem

Vedení obce jednalo s majiteli zámku naposledy před dvaceti lety, když se chystala urbanistická studie vesnice.

Zámek měl po převzetí zlínskou firmou svůj erb, v němž byl zobrazen štít s pouty a bičíkem, rituály a hymnu a také vlastní měnu: dom odpovídající zhruba americkému dolaru. Třeba jedna noc v komnatě Bathory přišla v zámku v Černé na desítky tisíc korun.

Zámek vystavěl koncem 16. století Jan Rafael Chroustenský. Později byl rodu Chroustenských konfiskován. Černá časem připadla spolu s celým panstvím italskému rodu Collaltů a její vývoj byl spojen až do roku 1918 s vývojem brtnického panství stejných majitelů.

Po roce 1918 bylo panství včetně zámku rodu Collaltů konfiskováno. V roce 1931 získal památku Eduard Pavlíček z Tasova. Majetek ztratil v roce 1949. Dědici posledního majitele dostali zpět zámek po roce 1989.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda motocyklisty na babetě a cyklisty v Českém Brodě (21. března 2014)
Při práci zemědělského stroje na jihu Jihlavska zemřelo malé dítě

Poblíž osady Stranná na Jihlavsku zemřelo v pondělí večer v souvislosti s prací zemědělského stroje malé dítě. Co přesně se stalo, policie zveřejnit nechce....  celý článek

Letiště Henčov u Jihlavy hostí o víkendu Horácký letecký den.
Pozemky pro modernizaci letiště u Jihlavy zařídí armáda

Ministerstvo obrany vstoupilo do dění kolem letiště v Henčově, do jehož modernizace chce Jihlava investovat. Musela by ho ale nejdřív koupit od státu, což by...  celý článek

Na hlavním tahu mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem havarovala tři auta. Zraněno...
Při nehodě tří aut se mezi Jihlavou a Brodem zranilo deset lidí

Hlavní tah z Jihlavy na Havlíčkův Brod uzavřela dopoledne nehoda tří vozidel. Na místě kromě záchranářských sanitek zasahoval i vrtulník. Příčina střetu zatím...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.