Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školu „sovětského přátelství“ na Žďársku by mohli obývat i uprchlíci

  14:48aktualizováno  14:48
V Černé na Žďársku stojí zámek, který byl před časem využíván jako luxusní sadomasochistický salon. Také tam ale mají bývalou školu, kterou před rokem 1989 získal zadarmo Svaz československosovětského přátelství pro děti z Černobylu. Ty se tam ale nikdy nedostaly a dnes je škola na prodej.

„Školu jsme koupili se záměrem přestavět ji na domov důchodců. Možná by se dala nabídnout i na ubytování uprchlíků,“ uvažuje současný majitel. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Byl to jeden ze socialistických plánů, o kterém se jenom mluvilo a nic konkrétního se neudělalo. Týkal se základní školy v Černé, jejímž majitelem byl před rokem 1989 Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP).

Zásahem z vyšších míst získal objekt bezúplatným převodem. „Chtěli to přestavět na rekreační zařízení pro děti z Černobylu. To pak padlo,“ popisuje starosta Vítězslav Plocek.

V černobylské elektrárně vybuchl před třiceti lety jeden z reaktorů. Šlo o jednu z nejhorších jaderných havárií historie. Děti z okolí elektrárny se ale v Černé nakonec nerekreovaly.

Měli 2,5 milionu členů

Svaz československo-sovětského přátelství byl založen v únoru 1948. Šlo o jednu z nejmasovějších organizací před rokem 1989. V osmdesátých letech měla 2,5 milionu členů a více než deset tisíc kolektivů.

„Členství v SČSP byla jedna z forem, kterou občan vyjadřoval loajalitu ke komunistickému režimu. Cílem působení svazu bylo, aby každý občan byl přesvědčen, že úspěchy, které socialistické Československo dosahovalo, jsou pevně spjaty se Sovětským svazem,“ přiblížil Daniel Růžička na serveru totalita.cz.

Škola v Černé svazu zůstala, i když se černobylský projekt nenaplnil. SČSP pak v roce 1990 zanikl.

Majitel objektu podle starosty Plocka pak měnil názvy na Společnost přátel národů východu a Českoruskou společnost. „I když to dostali bezúplatným převodem, tak to obci v devadesátých letech odmítli vrátit. Od té doby je to pro nás passé,“ uvedl Vítězslav Plocek.

Česko-ruská společnost funguje i v současnosti. A jako součást své činnosti uvádí mimo jiné organizování ozdravných táborů pro děti z oblastí postižených černobylskou havárií. Letos také spolupořádá padesátý ročník soutěže v recitaci Puškinův památník nebo letní školu ruského a českého jazyka.

Začátkem devadesátých let nechali udělat majitelé v bývalé škole hospodu, ale ta po čase v Černé zkrachovala. Dnes je majitelem Zdeněk Vojtek z Křižánek.

„Školu jsme koupili před osmi lety se záměrem přestavět ji na domov důchodců s až sedmdesáti místy. Náš záměr se nám dosud nepodařilo realizovat, jsme na to jen dva se synem. Chtělo by to součinnost obce a dotace z Evropské unie. Možná by se škola dala nabídnout i na ubytování uprchlíků,“ uvedl Vojtek.

Cena přes pět milionů korun

V současnosti je objekt na prodej za pět a čtvrt milionu. Podle majitele by tam mohlo být rovněž kulturní centrum s obecní hospodou a místem pro zájmové kroužky pro mladé i starší.

Škola by se podle něj dala přestavět i na dvanáct osmdesátimetrových bytů. „Ve třídách je vždy komín, kam by se dal připojit plynový kotel. Každý byt by měl svůj,“ uvažuje Vojtek.

Podle starosty už si ale obec zařídila svoje investice bez ohledu na bývalou školu. „My tu budovu v podstatě nepotřebujeme. Dneska se nám ji snaží vnutit, abychom do toho majetkově vstoupili a získali dotace. My ale nemáme důvod, abychom do toho vstupovali,“ uvedl starosta.

Škola už je prázdná více než dvacet let. Vedení obce i po zkušenosti se zámkem a bývalými majiteli školy nemá důvěru ke společnému projektu. „A ke škole je přístup jen přes obecní pozemky,“ upozornil Plocek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Režisér a rodák z Humpolce Jindřich Honzl (vlevo) na snímku z roku 1934 s...
Před 90 lety začala éra Voskovce, Wericha a humpoleckého rodáka Honzla

Letos je to 90 let, co začali spolupracovat a společně se proslavili Jiří Voskovec a Jan Werich s režisérem a humpoleckým rodákem Jindřichem Honzlem. Přímo ve...  celý článek

Větrnému mlýnu v Třebíči dnes chybí tolik charakteristické vrtule či lopaty. Po...
Unikátní mlýn na dřevní kůru má novou střechu, lopaty ale stále chybí

Novou šindelovou střechou svítí do dálky unikátní větrný mlýn v Třebíči. Ten už je několik generací neodmyslitelnou součástí třebíčské části Kanciborek a...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.