Pralesní psi mají různé přezdívky. Teď budou k vidění i na Vysočině.

Pralesní psi mají různé přezdívky. Teď budou k vidění i na Vysočině. | foto: Zoo Jihlava

Jihlavská zoo má dva nové hravé obyvatele s ničitelskými sklony, psy pralesní

  • 3
Chico a Rico. Tak se jmenují dva nové přírůstky v jihlavské zoologické zahradě. Na první pohled vypadají jako kříženci kuny, medvídka a hyeny, ve skutečnosti to však jsou roční štěňata vzácných psů pralesních.

Jihlavská zoo přivezla samečky ve středu večer z pražské zoologické zahrady. Jedná se přitom o úplně nový druh zvířete, který bude zahrada v krajském městě Vysočiny chovat. „Co nejdříve jim budeme chtít najít vhodné partnerky a dočkat se potomstva. Expozice je stavěna pro čtyři dospělá zvířata a mláďata,“ říká mluvčí jihlavské zoologické zahrady Martin Maláč.

Oba bráškové našli své místo ve výběhu, který je do budoucna připravený pro ďábly medvědovité neboli tasmánské čerty. Získat tato zvířata je však dlouhodobě problém. Proto jejich místo zaujmou psovité šelmy, které jsou jim, co se týče temperamentu, podobné.

Zatím se Chico a Rico aklimatizují ve vnitřní ubikaci. „Čekáme, až si trochu zvyknou a sžijí se s novým prostředím. Pak je vypustíme do venkovního výběhu. Stane se tak zřejmě již v pondělí,“ avizuje Maláč. Oba psí sourozence vyhlíželi jihlavští chovatelé poměrně dlouho.

„Čekali jsme, až se je pražským chovatelům podaří separovat a odchytit. Je to poměrně náročné. Psi pralesní totiž žijí v soudržných smečkách a své členy si intenzivně brání. Když vstoupíte do výběhu, v podstatě to vypadá, jako když tam na vás číhá dvacetihlavá saň,“ usmívá se mluvčí zahrady.

„Pevné boty s okovanou špičkou se proti kousnutí hodí,“ dodává.

Do Jihlavy přitom podle chovatelů přichází velmi zajímavá, aktivní a hravá zvířata – jen s poněkud ničitelskými sklony. „Všechno je zajímá, vše okusují, převracejí a při krmení vrčí,“ popisuje jejich zvyky Maláč.

Pes pralesní, vážící v průměru od pěti do sedmi kilogramů, je vynikající plavec. Neodradí ho, ani když mu kořist uteče do vody. I proto dostal od domorodců řadu zajímavých přezdívek. Říká se mu rovněž pes vodní, pes lesní, ale i octový pes či dokonce octová liška, za což může zřejmě tmavě rezavá barva jejich srsti.

I přesto, že pes pralesní má poměrně krátké nohy, umí zdatně běhat a prodírat se porostem. Jeho nejčastější kořistí jsou hlodavci, ptáci nebo červi. Smečka si troufne i na menší jeleny. Ve skupině či v páru mívá dominantní roli samice.