"Expozice feťáckého doupěte připomíná dobu 80. let minulého století. Dalo se sem prolézt z vedlejšího domu. Scházeli se tady a čichali toluen," řekl Tomáš Krpálek, který reportéry MF DNES podzemím čtrnáct dní před startem turistické sezony provedl.
Výběr z historie jihlavského podzemí
Zdroj: publikace Jihlavské podzemí |
"Expozici jsme se rozhodli sem umístit, protože souvisí také s historií podzemí. Ať lidé vidí, co se tady dělo. Že bychom během prohlídek říkali návštěvníkům, že drogy jsou zdraví škodlivé, to myslím není nutné. To jistě každý ví," doplnil předseda sdružení Georgii Agricola David Kočka.
V doupěti je kromě figuríny feťačky také lahvinka od alkoholu, kanystr s toluenem a lampa. "V jihlavském podzemí byli feťáci schovaní a měli tam svůj klid," řekl speleolog Jan Žák, který se zajímá o historii podzemí. Do chodeb se uživatelé drog dostávali třeba i volně přístupnou "švédskou" únikovou chodbou z lesoparku Heulos. "Jejich rájem se stala část starého okruhu, kde se schovávali," dodal speleolog.
Z doupěte za mincmistrem
Obraťme však list a podívejme se v historii Jihlavy o několik století hlouběji. Tu dobu připomene figurína mincmistra. "To byli patricijové, nejbohatší občané. Říká se, že když sem měl jít někdo jiný něco dělat, tak tomu člověku zavázali oči, aby neviděl, kde je, kudy jde a co je ve sklepích uloženo," pověděl Tomáš Krpálek. Oděv na figuríně mincmistra je replikou.
Na tomto zastavení se lidé dovědí o dvou listinách z historie Jihlavy. Tou první je dokument patrně ze sklonku 70. let třináctého století. Tehdy bylo sepsáno "privilegium A" zakotvující některé městské svobody. "Listina snad původně nesla jihlavskou městskou pečeť. Teprve při konfirmaci Karlem IV. roku 1359 byly přivěšeny pravé pečeti vydavatelů," uvedl David Kočka. Vydavateli měli být Václav I. a markrabě Přemysl.
Jedno ze zastavení v jihlavském podzemí.
Lákadlem jihlavského podzemí je i svítící chodba.
Další ukázka je z Gelnhausenova kodexu. Návštěvníkům ale musí stačit kopie jedné stránky. "Gelnhausenův kodex, to byla kniha, která vznikla v letech 1410 až 1420 v Jihlavě. Jde o sbírku nálezů jihlavského soudu ve věcech městských a horních. Kniha obsahuje 182 listů," přiblížil průvodce Tomáš Krpálek. Autorem kodexu je městský písař a notář Jan z Gelnhausenu.
V rukopisu, který samozřejmě nemůže být v podzemí vystaven jako celek, jsou zajímavé iluminace. U každého městského privilegia je zobrazení panovníka, který toto privilegium vydal - například Václav I., Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský nebo Karel IV.
Přijdou opět tisíce návštěvníků
Tomáš Čihák, ředitel agentury Vysočina Tourism, která se věnuje rozvoji cestovního ruchu na Vysočině, je přesvědčen, že podzemí přitáhne i letos tisíce návštěvníků. Loni chodby prošlo na 21 tisíc lidí.
"Lidé chtějí slyšet nějaké místní příběhy nebo legendy. Ani na figuríně feťačky nevidím nic špatného. Ta kontroverzní figurína může přitáhnout nové návštěvníky, kteří by jinak nepřišli," řekl Čihák. O prázdninách budou v podzemí i noční prohlídky.
