"Život není jen práce, je to i humor. Tak ať se mu daří!" řekl při sázení humpolecký starosta Jiří Kučera. Švestku pokřtil v první aprílový den slivovicí. Stromek zapouští kořeny vedle kamene s pamětní deskou věnovanou Hliníkovi, imaginární postavě z téhož filmu.
Až přijde doba sklizně, mohou ze švestky ochutnávat všichni kolemjdoucí.
Město už dlouhou dobu láká na populární komedii tisíce turistů ročně. Na začátku všeho byla jediná věta: "Hliník se odstěhoval do Humpolce!", kterou před kamerou opakoval herec Zdeněk Srstka v roli studenta večerní školy.
Ve městě mají delší dobu i muzeum nazvané Hliníkárium. Je v něm k vidění například sako šplhouna Hujera, kružítko i pětikoruna k obtáhnutí.
Na zdi jsou citáty z filmu, jako třeba: "I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále."
"Ročně navštíví Hliníkárium tři tisíce lidí. U Hliníkovy desky v parku se stále někdo fotí. Často procházím kolem, tak to mohu potvrdit. Chodí nám i pohledy z celého světa s adresou: Hliník, Aluminiová ulice, Humpolec. Všechny nám pošta doručí, přestože ve městě žádný Hliník nebydlí a není tady ani Aluminiová ulice," usmála se Marcela Kubíčková, šéfka místního kulturního střediska.
Hliníkárium opakovaně navštěvuje i Zdeněk Svěrák, spoluautor scénáře Marečka a představitel studenta Šlajse.
"Jednou tady byl s kolegou Vondruškou a říkal mu: Takovouhle ptákovinu tady udělali kvůli jedné větě," popsala Kubíčková.
Svěrák kdysi v Humpolci prozradil, jak filmový Hliník vznikl. "Když jsem přišel do gymnázia, tak se v naší třídní knize vyskytoval žák Oliverius, kterého jsme nikdy neviděli. Dodnes nevím, jak ten bájný Oliverius vypadal."
Svěrák s kolegou Smoljakem používali ve svých scénářích častěji místa z Vysočiny. Třeba Plha v podání Josefa Kemra byl z Kojčic u Pelhřimova.
Když v sedmdesátých letech psali scénář, tak si oba cimrmanologové koupili chalupu v blízkosti Humpolce. Proto se Kojčice i Humpolec do filmu dostaly.
Oba scénáristé si též dávali velmi záležet na výběru jmen pro filmové postavy.
Hujeři nás nenávidí, řekl Svěrák
"Nesmí být vycucaná z prstu nebo už na první pohled komická. Musí to být jména, která v telefonním seznamu najdete. Třeba Hujeři. Ti nás nenávidí. Některá jména bereme ze vzpomínek. Já například chodil do školy s žákem Svátkem. To je ve filmu ten, který musí přecházet, když mluví," popsal jednou v Humpolci Zdeněk Svěrák.
Mimořádně snaživého Hujera, jemuž na rodičovskou schůzku přišlo široké příbuzenstvo včetně ženy z prvního manželství, hrál Václav Lohniský. Byla to jedna z jeho dvou nejslavnějších rolí před kamerou. Ta druhá byl doktor Chocholoušek ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!