kolíky do země jako na Islandu a mapy.cz do mobilu.

Ono už i to Žďársko (resp. Žďárské vrchy) bude těžké "ubránit" před kůrovcem ... Pomohly by 3-4 chladnější a deštivější roky (letní měsíce obdobně květnu 2019), ale na to to moc nevypadá ... Už teď v lednu nemám v centrální části Žďárských vrchu (700 mnm) vodu ve studni, je úplně vyschlá ...

Podobně to bohužel vidí i odborníci, viz např. https://noviny.nmnm.cz/kurovec-nam-zere-lesy/

U Komínků je otec nesvéprávný jedinec? Paní Komínková si to asi myslí. Je poněkud - nemoudrá.

Co mám mobil s GPS a mapy.cz, tak jsem ještě nezabloudil, pěkně vidím kde se přesně nacházím a zda jdu správným směrem, takže turistické mapy fungují docela dobře i bez značek.

Papírová mapa je samozřejmě nutný "vyprošťovák". GPS je výdobytek technologií, také nevidím důvod, proč nemít jistotu, že se neztratím.

Tydle turisti to jsou skutečně tydýti.

Byli schopni zabloudit v lese a když les není a je díky vykáceným lesům široký rozhled po krajině, tak bloudí stejně.

No, to je z velké části novinářská licence, já bych inteligenci průměrného turisty zase tak nesnižoval. Ona vůbec pěší turistika je stále doména spíš těch klidnějších, uvážlivějších a tedy snad moudřejších lidí - naštěstí...

V Jižních Čechách šíří kůrovce každá vichřice od Šumavy, kde má svůj biotop. Suché počasí k tomu přispívá.

Cesty nemizí, ale těžké stroje je ničí, tam, kde nejezdí auta, bývá také vysoká tráva. Pro turisty nestačí jenom namalovat značku, je nutné ty cesty také alespoň minimálně udržovat, aby se po nich dalo jet na kole nebo s kočárkem.

Na hezké vyhlídce jsem také udělal jednoduchou lavičku, obecní cestu, přerušenou a rozoranou o kilometr za námi, každoročně sekám těch 800 m až do obce, chodí k nám pejskaři i rodiny s dětmi. Pro auta jsou ale ty výmoly od Harvesteru a dvacetitun už nesjízdné.

Pane Steinere, nevím jak jste přišel na to, že na Šumavě má kůrovec "biotop"... Kůrovci vyhovují oslabené, ale stále živé smrky v posledním stadiu života - živí se jejich lýkem... A nežije někde jako kráva v ohradě! Takové smrky jsou všude, protože dvounohý kůrovec má ve zvyku sázet monokulturní plantáže, kde jsou stromy stejného věku a druhu aby jejich strojní těžba byla co nejlevnější... A teď zase opakuje tu samou chybu, kdy těžkou technikou ničí nejen cesty, ale i podrost a půdu. pak bude za dotace sázet a za 60 let znova "bojovat s kalamitou"...

Pořád ale máme nejvíce zalesněnou krajinu v moderních dějinách. Stačí se podívat na staré fotografie, před sto lety byly hřebeny hor často holé, dnes tam je les. Rozhledny, ze kterých dříve bylo vidět, dnes stojí mezi stromy... Podobně i vesnice, byly mezi poli a loukamu, jen občas nějaká osamocená lípa nebo dub, dnes je to plošně zalesněné... Nedávno byl někde projekt, kdy studenti fotili krajinu ze stejných míst, jako nějaký fotograf začátkem dvacátého století - k nepoznání...

Dívka v informacích, když jsem se jí ptal, řekla: někde jistě bude, musíte jet dál, prý snad na Moravě nebo u Semil podle tajné zprávy ještě kousek lesa zbyl. Proč místo lesa moje děti nechtějí navštívit třeba skládku smetí? Těch máme dost.

Ráno až skončí tenhle divnej sen, obujem si boty šlapky, vyrazíme ven ��

Prostě zjistili, že stojová tězba je levná a Těžební firmy jsou placeny od kubíku...To nemá s kůrovcem krom povinného PR moc společného. Záchrana lesů v duchu hesla: "tato vesnice byla zničena aby byla zachráněna" je stejný nesmysl jako dotované sázení chcípáčků sazeniček na sluncem rozpálené a vysušené holoruby!

Nemáte pravdu, ty sazeničky ale potřebují také péči. Naše jihozápadní dřevařská tam posílá pravidelně brigádníky, aby prosvětlovali mezi stromky, jinak by tam byly ostružiny a křovin.

Krajina se mění. A kdybychom v minulosti nevysazovali smrky tam, kam nepatří, nemusela by být kůrovcová kalamita takto rozsáhlá.

V minulosti se sázelo mnohem méně, každý kousek louky, meze byl pro kozorolníky hodnotný zdroj pro domácí zvířata. To se změnilo až za socialismu, meze a cesty se rozoraly, pole spojily a všude, kde něco zbylo se nasázel les. Les potřeboval méně pracovní síly.