Cca v devadesátých letech jsem se bavil se Slovenskými a Českými lesníky, kteří takto hospodařili v Rakouských Alpách. V prudkých svazích dokonce stavěli lanovky na přiblížení dřeva, aby nedošlo k poškození půdy stahováním.

Primární funkcí státních lesů je poskytovat zakázky dřevozpracujícím firmám předsedy vlády. Sekundární funkcí je možnost vyvedení části zisku státních lesů (letos 6 mld) do státního rozpočtu k pokrytí politických projektů téhož předsedy vlády.

To se to pak může hospodařit

Páni

“Nejvetsi kurovec sedi v Praze”

A on nekdo z ministerstva narizuje lesnikum aby vsude sazeli monokultury?

Ano.

Říká se tomu lesní hospodářský plán, kde se zohledňuje i potřeba průmyslu. A potom kontrolní systémy státu, které kontrolují dodržování plánu.

Nesmíme zapomenout ani na systém dotací, které ještě nedávno podporovaly výsadbu smrků pro zalesnění polí, luk, přestože se ví, že to je nejméně vhodná dřevina na takové lokality.

Často navštěvuji tyto lesy a cítím se tam opravdu dobře.

Jsem rád, když se něco daří. Blahopřeji.

Jako neodborníkovi se mi konečně líbí přístup "...nedělat velké holoseče a postupně „naředit“ smrkové monokultury...". Nešlo by to použít i na Šumavě v bezzásahových zónách, že by se z nich na nějaký čas udělaly zásahové?

To by asi šlo, pokud z těch stromů odřežete zelené aktivisty.

Studenti lesnických škol jsou desetiletí seznamováni s významem a stabilitou smíšených lesů.

Jenže o tom co se v lesích pěstuje nerozhodují zas tak moc lesníci, ale průmysl, respektive lidi, kteří chtějí mít levné produkty, kde se dřevo používá.

Zatím jsem neslyšel. jakou dřevinou nahradíme smrk, když jeho četnost v našich lesích snížíme. On v našich lesích tak rozšířený není z milosti lesníků, ale, že trh potřeboval a potřebuje přiměřeně vhodné a cenově dostupné dřevo.

Až v posledních desetiletích se začíná mluvit o vrácení smíšených lesů do krajiny, výběrové hospodaření, ale nebýt lýkožrouta smrkového, asi by se o tom jen mluvilo ještě desetiletí.