Staré odrůdy? Okopávání? Ale jděte k čertu. Genetické modifikace to řeší. Nová brambora, co bude sama tak jedovatá, že vyhubí všechny hmyzáky, jen se na ní podívají. Mohla by mít také ocásek a případné na jed odolné mandelinky zaplácávat.

Zákazník se pouze naučí loupat brambory v rukavicích a vylupovat z nich pecku.

Proc? At rostou bez slupek, staci omyvat...

Bohu díky, že jsme s to si ty brambory pěstovat na pozemku bez chemie - řádky nahrnovat mě učil již děda, mandelinku sesbírat hned z kraje, pokud se objeví... Vážně to není až tak složité.

Pěstovat se dá, ale za jinou cenu a to je vše přátelé....

Dalo by se, kdyby tam byly mala policka na kterych by nekdo hospodaril a nikoliv velkodrustevni lany...

Ve škole nás učili ,že brambory jsou okopaniny. Dnes už to neplatí? Bohužel.

Platí. Ale nestěžulte si zde až budou za 25 kč/kg. Pak budou totiž bio...

ten autor v té oblasti asi nikdy nebyl, jinak by nenapsal Švihov = Želivská přehrada!

Tak primárně by se intenzivní hospodaření mělo z vodárenských pásem ne li úplně vyloučit pak podstatně omezit.Plevelům by se snad dalo zabránit návratem k původní technologii, po vysázení zavléct, pak naslepo oorat a to několikrát zopakovat. Horší je to se škůdci, na "amerického brouka" jedině chemie, nějaký ruční sběr by brambory ukrutně prodražil. Bohužel dnes je zaklínadlem efektivita a od toho se odvíjející konkurenceschopnost.

Neni půda ani hnůj, jen prášek..... Zato jsou obrr stroje ničící půdu.Zlatý zemědělství za komoušů, proti dnešku opravdu zlatý.

Jsem z bramborářského kraje tak vím že k bramborům se ještě opravdu hnojí.

Pamatuji se,že se kdysi proti zarůstání brambor plevelem používal takový přístroj a tomu se říkalo plečka a jistě ještě jinak,podle krajů a tím přístrojem se občas projely brázdy s bramborami a bylo téměř po plevelu. Jenomže chemie je jednodušší. Je sice velmi drahá ale ale za to účinná,tedy podle použitých koncentrací. Můj kamarád pěstuje brambory vždy jen jeden rok na jednom poli a s bramborami se tam vrací třeba až za tři čtyři roky. Do té doby tam pěstuje něco jiného a jedno pole vždy nechává ležet ladem,tak,jak se to dříve také dělávalo, tedy odpočinout. Maximálně zaseje něco,co se pak zaorá a tím pádem pohnojí.Po dvou,třech letech,na poli už nezůstává moc přirozených škůdců brambor,protože tam rostlo něco,co jim nevyhovuje. Chemii použije zcela výjimečně v kritickém případě. Zrovna dneska mi volal,že zatím ještě brambory nevyorával,protože mají ještě zelené natě. Pokud budu chtít produkovat stáje stejnou plodinu na stejném poli a při tom dosáhnout požadovaných výnosů,pak mají výzkumníci pravdu,bez chemie to nejde. Nedávno mě někde pobavila zpráva,že nějací vědci zjistili,že se dá místo hnojiv do země používat i hnůj ! Tak to by mě nenapadlo.

Úplně mě fascinuje, že se řeší bambilion krávovin, ale kontaminace pitné vody nechává evidentně veřejnost naprosto chladnou...

Mohu se zeptat kolik desítek hektarů takto pěstujete , nebo se jedná jen o ,,pár" desítek či stovek m2 . Ono je to celekm dosti rozdíl .....