žena si přečtla, že pudem v nedělu na mšu myslela, že se vyrazí na nějaké sushi

Jedna znama z Jicina nerozumela vyrazu "dem dom".

a co teprve v Brne - du do betle... :)

A když jsme se po chudáčkovi snaživém povozili, že většina jeho domnělých výrazů z Třebíče je ve skutečnosti (i) odjinud, zbývá dodat, že neumí ani jazyk spisovný:

"Jsou z jedné Vysočiny, a přesto některým svým slovům vzájemně nerozumí."

Tak si vyber: buď si "nerozumijó", nebo "nerozumějí". Nic mezi tím.

Nebo se raději vrať do třetí obecné, chlapče

Podobně si nerozumějí lidé "jednoho Krušnohoří" (ze saského a českého svahu). Krušné hory jsou spojnicí a současně hranicí dvou zemí (Sasko, Česko); i Vysočina je spojnicí a současně hranicí dvou zemí (Česko, Moravsko).

Názorná ukázka, že Kraj Vysočina je umělý slepenec části Moravy a Čech. Všechny "třebíčské" výrazy se používají i u nás v okolí Brna. A naopak většina obyvatel Jihlavy "zpívá" - nejspíš proto, že po vysídlených Němcích přišlo víc obyvatel z Čech než z Moravy.

fascinoval mne hlineny kastrol, nebo-li aluminak, tedy hlinikovy hrnec...

Zajimavy prehled, ale vice nez polovina tech veci se pouziva i jinde na Morave, i v Brne.

A kdyz uz byla rec o specifickych vyrazech, tak jasna je zonka, coz byval ekvivalent limonady.

(třísky = špánky) Můj děda z Mor. Písku (truhlář) vyráběl na podpal špándle.

Je to z německého Span

Nejen proto je třebíč UDH. (údolí dutých hlav)

nojo, nekdo ze Sakalova.

Sestře se spolužáci smáli, když řekla třebíčské "drochytka", což je jinde v Česku drobet nebo na Moravě drobek.

Taky "mucha" boduje :)

Mucha je slovo nejen moravské (Alfons Mucha), ale obecně slovanské. Moucha je jen minoritní česká specialita , podobně jako "duše" oproti všeslovanskému "duša" , pochopitelně včetně Moravy.