Většina podnikavých Židů, kteří zakládali lihovary, textilní manufaktury a průmyslové podniky všeho druhu v Čechách pocházela z generace, která byla kolem r. 1700 vyštvána z Vídně a ze západních Uher. Měli už v té době německá příjmení, což nebylo u jiných Židů ještě obvyklé. Teprve když byla k RU připojena Halič, asi 1790, začal příliv bezejmenných a hladových Židů z východu, jako dnes těch Arabů. Vrchnost si s nimi nevěděla také rady, 1792 byl vydán zákon o příjmení, k tomu seznam povolených příjmení pro Židy, asi 90 jmen. Takže každý do té doby jenom jménem zapsaný dostal ještě příjmení, třeba Schweissfuss, Knoblauch, Rosenkranz, všechna tato příjmení byla úředníkům signálem, že mají před sebou Žida. V Polné byla dokonce rodina s jménem Hitler. V 18. stol. bylo české židovstvo soustředěno především na Kolínsku, Čáslavsku a Habersku. Protože 1726 byl vydán zákon o familiantech, lze vyhledávat rodiny v tomto seznamu, má je UK v archivech. Od r. 1726 byly vedeny přesné seznamy a povolovány židovské rodiny pouze prvorozeným synům těch povolených familiantů.
