Diskuze

Chtěl jsem být jaderný fyzik, vzpomíná před penzí jihlavský primář

Jeden z nejdéle sloužících primářů krajské nemocnice v Jihlavě, třiašedesátiletý Milan Svojsík, odchází po 21 letech do penze. Svému nástupci na dětském oddělení předá žezlo 1. března. Ještě před tím si udělal čas na povídání pro MF DNES.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Takze uzijte si ve zdravi penzi...a jeste hodne tenisu.....bylo to prijemne a mile si o Vas dnes rano na internetu precist......vybavil jsem si ty momenty,kdy jsem videl Vas a Vaseho otce v Jemnici hrat tenis.....

0 0
možnosti
Foto

Tak vidíte, pane primáři, na jaderné fyzice jsem byl já asi jediný rodilý Jihlavák. Buďte rád, že máte ty dětské diabetiky, tam se alespoň dočkáte vděku. Oni totiž s vámi navázali velice dlouhodobý vztah a velmi vás potřebují.

V Jihlavské nemocnici jsem byl už jako student elektrotechniky jako doma, opravoval jsem tam elektrické přístroje a hlavně mnoha doktorům po večerech televize, které tenkrát (1955-1960) byly hodně poruchové. Na stěně přede mnou visí obraz Křemešníku od pana Svobody, tehdy také originála z Jihlavské nemocnice- byl uznávaným malířem Vysočiny. Obrázek mi dal jako honorář, doprovází mně jako kus domova na cestách světem. Také dr. Sander, ten mně zachránil před PTP, si velmi zasloužil moji vděčnost, mohl jsem jít na ČVUT.

Do školy jsem chodil s dcerou primáře Michla, dejž mu Pán odpočinutí věčné, tak vím, že  tenis byl v nemocnici mezi lékaři velmi oblíbený sport. Na malém městě, kterým tehdy Jihlava ještě byla, to byla dost uzavřená společnost.

Jihlava se hodně změnila, ne vždy k lepšímu. Ale žije se tam nyní jistě lépe, než za bolševika.

0 0
možnosti