Kolem osmé hodiny ranní se do útrob jihlavského podzemí otvorem před Horáckým divadlem noří na dno asi pět metrů hluboké šachty dvojice deratizérů vybavená helmami se svítilnami a dostatkem nástrah.
Během necelé hodiny v labyrintu chodeb položí kolem pěti desítek smrticích dávek proti hlodavcům. Vrací se sem v tuto dobu pravidelně jednou ročně už od počátku devadesátých let.
Osm dvoučlenných pracovních skupin rozmístí ve třech vlnách v průběhu šesti dnů po krajském městě celkem přes tři tisíce nástrah.
"Po roce je už návnada neatraktivní, neláká. Ve vlhkém prostředí může být také už zplesnivělá. Navíc, jak sami vidíte, tak všechny návnady jsou zkonzumované," vysvětluje roční periodu zkušený deratizér František Skřivánek ze zlínské firmy Deratex při kladení černých krabiček s modrými granulemi obsahujícími látky na ředění krve, po nichž hlodavec vnitřně vykrvácí.
Ochutnávači proti jedu nepomohou, působí pomalu
Jedna návnada podle něj stačí na otrávení asi dvou dospělých potkanů. Ti uhynou za tři až pět dní. Proto jim nepomohou ani takzvaní ochutnávači - jedinci, o kterých se říká, že mají za úkol podezřelou ale lákavou krmi nejprve ochutnat.
"Hlodavci jsou v tomto prostředí zvyklí na určitý druh stravy jako jsou splašky se zbytky jídel. Nástraha je pro potkana novinka a má se na pozoru, obzvlášť když má dostatek potravy. Za nějaký čas pošle ochutnávače. Látka - antikoagulant - přípravek na ředění krve, ale začne působit až za několik dní, takže na to jdou i ostatní hlodavci. Po pěti dnech, když někde hynou, tak už netuší, kde se mohli otrávit," říká Skřivánek.
Několikadenní prodleva účinku jedu vysvětluje, proč v podzemí uhynulé potkany nikde nevidíme. "Jako většina zvířat se stahuje před uhynutím do ústraní. Končí pak třeba v kanalizační síti, na česlech čističek, nebo v zákoutích a úkrytech," doplňuje deratizér.
Nekrmte své potkany, radí hubiči
I přes každoroční snahu deratizérů ale prý stále zůstává v platnosti, že každý člověk má svého potkana. Aby se hlodavci masivně nemnožili, mohou lidé ovlivnit sami.
"Je třeba nesplachovat zbytky potravin do záchodu, protože právě to pak slouží hlodavcům jako potrava," radí Skřivánek. Právě letos se díky mírné zimě potkanům daří, což potvrzují samotní deratizéři.
"Stále častěji vylézají na povrch. Pozná se to například podle toho, že je větší počet děr a štol na trávnících, v okolí vstupů do kanalizačních sítí, ale i na sídlištích. Troufám si odhadnout, že je jich víc až o padesát procent," uzavírá deratizér.
