Jihlavská čtvrť holobytů Havaj postupně mizí. Nahradí jí zprvu částečně okružní...

Jihlavská čtvrť holobytů Havaj postupně mizí. Nahradí jí zprvu částečně okružní křižovatka a později snad i vnitřní okruh města. Lidé, kteří tu žili v nuzných podmínkách, se odstěhovali vesměs k příbuzným nebo do ubytoven. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Aloha Havaj. Proslulou čtvrť holobytů v Jihlavě nahradí kruhový objezd

  • 3
V jihlavské části Havaj dělníci demolují poslední z budov. Byty pro neplatiče a nepřizpůsobivé občany už tam nebudou. Město má dvě možnosti, jak lokalitu do budoucna využít - buď pro výstavbu části vnitřního silničního okruhu, nebo jako velké parkoviště pro ústřední hřbitov.

Na jihlavské Havaji se mohutně bourá. K zemi brzy padnou i poslední dva domy, které v lokalitě zbývají.

Území v Žižkově ulici sousedí s ústředním hřbitovem. Město zde má dvě varianty další výstavby.

Co znamená Aloha

Aloha vyjadřuje v havajštině slova cit, láska, mír, soucit, slitování, ahoj, a na shledanou. Je používáno převážně na Havaji jako pozdrav znamenající ahoj (při shledání i loučení).

Zdroj: wikipedie

„Územní plán umožňuje budování vnitřního silničního okruhu, ale i parkoviště pro návštěvníky hřbitova. Co tam nakonec bude, musí rozhodnout samospráva,“ říká k lokalitě, kde fungovaly holobyty, vedoucí úřadu územního plánování na jihlavské radnici Tomáš Lakomý.

Podle náměstka primátora pro dopravu Jaroslava Vymazala (ODS) je zde tím hlavním zájmem silniční okruh. „Zatím plochu po domech necháme volnou. Vyčistí se a bude čekat na další využití,“ doplnil.

První novou stavbou by tam měla být okružní křižovatka. U pumpy Tank Ono řidičům ve špičkách uleví od stání v koloně tvořící se ve vedlejší Rantířovské ulici.

Okružní křižovatku postaví Aventin. A možná už letos

S Vymazalem souhlasí také další z náměstků primátora, Vratislav Výborný (ČSSD). „Vnitřní obchvat, to je samozřejmě spousta peněz a na to město teďka nemá. ‚Kruháč‘ se tam ale bude dělat poměrně brzo,“ potvrdil Výborný.

O výstavbu kruhového objezdu se postará společnost Aventin. Tak je to mezi městem a firmou, která chce vybudovat o několik set metrů dál nové jihlavské nákupní centrum, smluvně ujednané.

„Na kruhový objezd u Havaje je podepsaná smlouva. Tato stavba je zatím ve fázi projektování,“ řekl za Aventin Ota Kohoutek. „Je možné, že okružní křižovatku budeme stavět tento rok, ale nechtěl bych teď předbíhat,“ dodal.

Podstatné je pro Aventin totiž to, aby přilákal do budoucího centra klíčový potravinářský řetězec.

„Výstavba centra by byla rozdělená na dvě až tři etapy. Celkem jde o plochu 40 tisíc metrů čtverečních,“ přiblížil Kohoutek. První etapa výstavby by zahrnula 30 tisíc metrů čtverečních. „Na ni máme zhruba 80 procent deklarovaných zájemců. Zbývajících dvacet procent, to je ale ta nejdůležitější procentuální část - potravinářský řetězec jako nájemce, který bude garantovat každodenní frekvenci zákazníků v nákupní zóně,“ vysvětlil Kohoutek.

Kam odešli obyvatelé Havaje? Vesměs k příbuzným

S bouráním holobytů a dalších domů v části Havaj však vyvstávají i otázky na jiná témata. Třeba kam odešli dřívější obyvatelé čtvrti. „Rodiny se odstěhovaly k příbuzným, do svých bytů nebo ubytoven,“ řekl David Škarka, vedoucí terénního programu SOVY při jihlavské charitě.

Že ghetto na Havaji už nebude, je podle něj dobře. „Z našeho pohledu je rozhodně dobře, že Havaj zanikne. Když je taková kumulace sociálně slabých v jedné lokalitě, vytváří to špatné napětí v blízkosti toho místa,“ vysvětlil Škarka.

Připustil, že po přestěhování lidí z Havaje se napětí vytvořilo v jiných místech. „Třeba v některých ubytovnách či domácnostech, kde setrvává několikagenerační rodina v bytě 1+1 nebo 2+1 a bydlí tam třeba patnáct lidí,“ uvedl příklad Škarka.

Další otázka, která s likvidací Havaje vyvstává: kam s neplatiči v Jihlavě? „Teď je potřeba vyřešit, aby ti lidé nemuseli trvale žít na ubytovnách. Aby ubytovny byly jen přechodný stav,“ vysvětlil Škarka.

Sociální byty pro nouzové případy pod dohledem

Jihlava chce podle něj vybudovat azylový dům nedaleko Havaje, v domě přímo proti hřbitovu v Žižkově ulici. „Tam by vzniklo bydlení se sociálním dohledem. Šly by tam rodiny, které by byly v nouzovém stavu, aby se za pomoci sociálních pracovníků vrátily do klasického tržního pronájmu v co nejrychlejší době,“ řekl Škarka.

Město má podle něj také dvanáct vyčleněných sociálních bytů. Ty může ale rodina využívat pouze rok a další podmínkou je nezadluženost vůči radnici. „Drtivá většina našich klientů to nesplňuje, a tak na tyto sociální byty nedosáhnou. A ti, kteří všechny podmínky splňují, tam nejdou, protože sociální byty jsou určené jen na jeden rok. Za rok by pak byli ve stejné situaci,“ popsal Škarka.

Některým rodinám, které dřív žily na jihlavské Havaji, se po lokalitě stýská. „Tam se rodiče nebáli o své děti, které měly prostor na hraní okolo pískoviště. Bylo to tam relativně uzavřené, takový venkov. Zato každá z ubytoven je u silnice, žije tam hodně lidí na malinkatém prostoru,“ uvedl hlavní rozdíly Daniel Škarka.

Havaj, to ale nebyly zdaleka vždy jen holobyty. V některých domech bydleli zaměstnanci města nebo hřbitova. A třeba Rostislav Jeletz byl v mládí mezi hochy, kteří se tam scházeli a měli trampskou osadu. „Ty domky tu byly stavěné jako dočasné řešení. Měly stát deset patnáct let, možná ani to ne. A vydržely dodneška,“ pravil Jeletz.

Lokalita Havaj byla rovněž začátkem května 1945 svědkem boje německé a sovětské armády. Německý stroj „jagdpanzer“ se ukryl za stodolou u hlavního hřbitova a útočil na sovětské tanky. Rusové ale nápor ustáli a Jihlavu osvobodili.