„Udělal jsem už čtyři velké dalekohledy, tento je z nich zatím největší. Nejtěžší bylo vybroušení a vyleštění zrcadla, to mi zabralo sto hodin,“ přiznává dvaapadesátiletý muž, který je mimo jiné i vyučeným nástrojařem. Nejvíc známý je ovšem jako malíř.
„Technologie výroby těchto zrcadel je známá, já jsem ji jenom aplikoval tak nějak podomácku. Astronomie mě zajímá odmalička, přivedl mě k ní můj strýc. Učil mě taky malovat a i on si kdysi vybrousil zrcadlo do dalekohledu,“ líčí Mirčev.
 |
Hvězdářské dalekohledy začal stavět po rozvodu, kdy cítil potřebu, jak říká, dělat něco, co by mu dělalo radost.
Zrcadla brousí z kotoučů skla, které koupil od jednoho starého výrobce hvězdářských dalekohledů. „Z doby, kdy dalekohledy ještě dělal, mu zbylo několik kotoučů skla, které si sám speciálním postupem odléval,“ říká Mirčev.
Vybroušení zrcadla je na dalekohledu nejobtížnější. „Je třeba dodržet dokonalý tvar optické plochy, u toho zrcadla jde o takzvaný paraboloid. Má určité zákonitosti. Je třeba ho spočítat tak, aby vždy odražené paprsky dopadaly tam, kam mají,“ vysvětluje amatérský astronom.
Další výzvou má být zrcadlo z hliníku
Vlastní konstrukce dalekohledu už mu zabrala jenom přibližně dvacet hodin práce. „To už je jednoduché, jenom železo a bednička. Jako nástrojař umím na soustruhu, řezat, pilovat,“ říká Mirčev.
Jako další má v plánu dělat dalekohled se zrcadlem z hliníku, což je inovace v oboru, kterou se nyní začínají zabývat i odborníci. „Hliník se sice oproti sklu roztahuje, ale roztahuje se rovnoměrně a negativní vliv té roztažnosti na optiku je možné vyloučit. Tak mám další výzvu k hrátkám. Už jsem si koupil kotouč hliníku o průměru 70 centimetrů,“ těší se Mirčev.
Jeho poslední a největší dalekohled má i odborné označení. „Je to typ Dobson s azimutální montáží. Vymyslel ho Isaac Newton. Je technicky velice jednoduchý: je tam jenom primární a sekundární zrcadlo a okulár,“ vysvětluje Mirčev.
Tomuto typu dalekohledu se říká reflektor, protože jeho zrcadla světlo odráží. „Díky tomu má tento dalekohled menší optické vady,“ vysvětlil Mirčev.
Čím větší je zrcadlo, tím větší má dalekohled rozlišovací schopnost. Svým novým dalekohledem Mirčev například pozoroval hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula. Větším dalekohledem se taky začíná dařit vidět hvězdy barevně, nikoli zdánlivě černobíle, jako u menších dalekohledů.
„Mlhovinu M27 v Labuti už vidím trochu barevně. Ale ještě nevím, jestli to není chybou optiky. Cílem ale hlavně je vidět co nejvíce hvězd a mít z toho zážitek. Tímto dalekohledem začneš rozlišovat v hvězdokupě jednotlivé hvězdy, třeba M51 na oji Velké medvědice, což jsou vlastně dvě galaxie u sebe,“ popisuje Mirčev.
