„Když chcete získat dotaci či grant, sami musíte mít spoluúčast. A když my jako sdružení nedisponujeme žádnými prostředky, je to složité,“ přiznal Jiří Stanislav. Doporučil všem, kteří mají podobné plány, aby si nejdříve všechno pořádně ověřili, než se pustí do realizace záměrů.
Cyriaci získali před pěti lety zámek do pronájmu od města na dobu určitou – na padesát let. A předpokládali, že právě tato dlouhá doba zafunguje při žádostech o dotace tak, že se na řád bude pohlížet, jako by byl majitelem zámku. Což se ale nestalo.
Nový zájemce o zámek? Radnice už začala jednat
„Možná taky sehrál roli fakt, že nebyly zrovna vypsány vhodné dotační tituly. A možná byl problém jinde. To nevím. Prostě nepovedlo se,“ konstatoval jemnický místostarosta Petr Novotný.
Velkolepý cíl je v nedohlednu a městu původní smlouva blokovala zámek pro případné další zájemce. Mluví se o tom, že se objevil někdo nový. Zastupitelé proto na doporučení městské rady rozhodli změnit smlouvu s cyriaky.
„Nově je na dobu neurčitou, ovšem s půlroční výpovědní lhůtou. Při porušení podmínek je výpovědní lhůta dokonce jen tři měsíce,“ přiblížil Novotný.
Cyriaci si přejí, aby dobré vztahy s radnicí i přesto přetrvaly, a aby se podařilo zámek smysluplně využít.
„Každopádně námi zřízené muzeum s odkazem na vojenskou minulost tu zůstane. A nově letos 17. června otevřeme v šest kilometrů vzdálené Polici v tamním zámku expozici věnovanou československé účasti v RAF. Myslím, že obě muzea podpoří turismus v této části kraje,“ prozradil generální převor.
Místostarosta Novotný odmítl být konkrétnější v tom, kdo nyní „krouží“ kolem jemnického zámku. „Nic není definitivně dojednané, žádné závěry nejsou, tak to neprozradím. Zámek by mohl být využit třeba tak, že by tam byla prohlídková trasa, mohl by sloužit ke vzdělávacím účelům a podobně, ale víc ze mě teď nedostanete,“ řekl Novotný.
Cyriaků je po celém světě celkem sedmnáct
Zámek se za posledních pět let, co v něm působí cyriaci, dočkal částečných oprav mimo jiné i střechy. Na něco sehnal peníze řád, zbytek platilo město jako majitel. Nová smlouva obsahuje i kompenzaci ve výši 637 tisíc korun, které cyriaci získali a vložili do oprav. Město jim je vyplatí zpět.
Cyriaci jsou křižovníci s červeným srdcem. „Sídlíme aktuálně v Praze. Letos budeme slavit 837 let od založení tohoto řádu. Přesněji řečeno jsme následovníci. Činnost řádu byla násilně přerušena Josefem II., potřeboval peníze na války,“ vysvětlil generální převor Stanislav.
Podhoubí řádu ale podle jeho slov pořád žilo. „Po roce 1990 jsme z něj udělali občanské sdružení. A teď jsme už o spoustu schodů výš než původní občanské sdružení, stali jsme se oficiálně mezinárodní nevládní organizací Křížovníci s červeným srdcem Cyriaci. Máme na to povolení z ministerstev kultury, zahraničí a vnitra. Působíme po celém světě,“ popsal Stanislav.
Cyriaci proto, poněvadž jim dal jméno svatý Cyriak. Žil ve stejné době jako svatý Florián. Oba si vytrpěli pro křesťanství své.
„Jsme laický řád, ekumenická organizace. Hlavním cílem bylo, aby řád nevymizel. Propracováváme se zpátky,“ zmínil Stanislav. Členů příliš mnoho nemají.
„Momentálně je nás doma i ve světě celkem sedmnáct. Ale my nechceme víc. Je jednodušší spolu dělat. Čím víc lidí, tím víc se mezi sebou každý hádá. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, co jsou v Praze u Vltavy od dob Anežky Přemyslovny, která je založila, má taky jen okolo dvaceti členů. Nejsme masovou organizací a nikdy nebudeme,“ uzavřel s tím, že řád se bude stále zaměřovat na výchovnou činnost.
