Jednou v budoucnosti to bude zatravněný svah a na něm stromy. Zatím se lidem na cyklostezce spojující Jihlavu s Třebíčí nabízí monumentální pohled. Zespodu bývalého lomu u Malého Beranova vidí ve velké výšce nákladní auta vysypávající odpad, třeba z demolic, jako malé „angličáky“.
„Lom je zaplněný zhruba z padesáti procent,“ uvedl Vladimír Kalný, jednatel společnosti Skládky VHS Jihlava.
Další časový plán rekultivace se bude odvíjet od toho, jak často sem budou jezdit plné nákladní automobily.
„Každý rok je to jinak. Třeba letos se vozí poměrně dost,“ dodal jednatel. Společnost má ceník, za kolik přijímá třeba tunu hlíny s kamením a betonem či demoliční odpad.
Před zasypáváním lomu si z něj někteří lidé z okolí dělali černou skládku. Byla tam třeba spousta pneumatik. A našli se i výtečníci, kteří tam v odpadcích omylem nechali obálky se svojí adresou. Pak se divili, když byli odhaleni.
Firma následně vše vyčistila, oplotila a začalo se zavážet. V žádném případě se na místě nesmí ukládat komunální odpad.
Historie lomu je dlouhá
Beranovský lom má dlouhou historii. Už před staletími tam brali lidé kámen na opravu vedlejší cesty kolem řeky. Ta zde podél vody vede už od dvanáctého století. Dnes je to hojně využívaná cyklostezka.
Kámen z lomu kdysi sloužil i při stavbě blízké papírny, jež byla zmiňována už v šestnáctém století. Nyní je v tom místě chata. Zbytky základů papírny jsou ještě patrné.
I mnohé terasy v Malém Beranově obsahují kámen z lomu za vsí. „Dříve to nebyl jeden velký lom, ale řada lůmků ve stráni,“ popsal geolog Milan Holub.
Kámen z Bradla býval poměrně houževnatý, špatně se opracovával. Štípal se v deskách do podoby placatých šutrů. Velké využití míval po nezbytném drcení při opravách silnic či jako přísada do betonu.
V lomu pracovalo několik lidí z obou Beranovů, kteří měli praxi z ostravských šachet. Střelmistři dělili velké kamenné bloky na menší kusy tak, aby je uvezly nákladní „vejtřasky“. U Beranova se přestávalo těžit na konci osmdesátých let minulého století.
Další zatím nezavezený lom je v této lokalitě u Kosova, což je část Jihlavy. „Říkalo se mu železniční lom,“ uvedl geolog Milan Holub.
Pamětníci si možná vybaví, že u něj bývala ještě před čtvrtstoletím i železniční zastávka na trase Jihlava - Třebíč. Lokomotivy tam zaměstnancům zastavovaly dvakrát za den: ráno a odpoledne.
I tam měli velký drtič kamene sloužícího pak jako podklad pod koleje. K tomuto účelu ale nešel použít blízký lom u Beranova. Tak moc se kámen z obou sousedních míst lišil.
