Viktor Kousal vedl město ve složitých letech 1933 až 1936. Jihlavu vedl v době doznívající hospodářské krize, kdy sílila moc Adolfa Hitlera. Soužití Čechů a Němců ve městě se stále víc vyostřovalo. V létě roku 1936 spáchal sebevraždu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

ČSSD opráší odkaz významných jihlavských sociálních demokratů

  • 1
Vedení ČSSD na Vysočině se možná ohlédne do historie před druhou světovou válkou. Zvažuje, že zdánlivě "drobnými" činy opráší památku dvou významných sociálních demokratů spojených s Jihlavou.

Jeden proslul jako lékař a politik ve Vídni, kde nese jeho jméno i náměstí. Na rodné Vysočině přitom přišel Julius Tandler i o to jediné, co ho zde připomínalo - o pamětní desku.

Druhý straník Viktor Kousal byl ve třicátých letech starostou Jihlavy a dnes má na zdejším hřbitově téměř anonymní hrob.

"Z historie bychom se měli poučit, postavit se k ní čelem. A ty dobré věci převést do budoucnosti," říká krajský šéf ČSSD Zdeněk Chlád.

Podle něho by se ČSSD mohla ve spolupráci s jihlavskou radnicí podílet na obnovení pamětní desky Tandlera na Masarykově náměstí i Kousalova hrobu na Ústředním hřbitově.

Významný lékař a politik Tandler se zapsal po roce 1919 do rakouských dějin. Ve Vídni je po něm pojmenována i cena radních.

Tandler byl děkanem lékařské fakulty univerzity ve Vídni. Vstoupil k rakouským sociálním demokratům. Po 1. světové válce organizoval péči pro válečné invalidy a lidi s tuberkulózou.

Julius Tandler

Byl děkanem lékařské fakulty univerzity ve Vídni. Vstoupil rovněž k rakouským sociálním demokratům. Po první světové válce, od roku 1919, organizoval péči pro válečné invalidy a lidi s tuberkulózou na tamním ministerstvu zdravotnictví. Angažoval se také úspěšně v boji proti vysoké úmrtnosti kojenců.

Později se stal vídeňským radním a do roku 1933 přebudoval sociální systém v rakouské metropoli na jeden z nejmodernějších v kapitalistickém světě. Sociální pomoc se za jeho úřadování stala právem pro všechny, kteří ji potřebovali.

Angažoval se také v boji proti vysoké úmrtnosti kojenců. Později se stal vídeňským radním a do roku 1933 přebudoval sociální systém v rakouské metropoli na jeden z nejmodernějších v kapitalistickém světě.

V Jihlavě si slavného rodáka Tandlera připomněli sto let po jeho narození - v září roku 1969.

Na dům číslo 47 v centru, kde je nyní knihkupectví Orbis Pictus, připevnili desku s nápisem: Zde se narodil významný anatom a pokrokový politik prof. dr. Julius Tandler 1869-1936.

Při rekonstrukci domu dělníci desku sundali a předali na radnici. Tam následně zmizela.

Nečitelný hrob starostův

Téměř zapomenut je v Jihlavě i sociální demokrat Viktor Kousal, který vedl město ve složitých letech 1933 až 1936.

Jeho náhrobek na Ústředním hřbitově už má téměř nečitelný nápis. Lidé kolem tohoto kříže chodí a vůbec nemají možnost si přečíst, že je zde exstarosta pochován.

"Zasloužil by si aspoň obnovení nápisu," míní badatel Vilém Wodák. Kousal čelil těžko představitelnému tlaku. Jihlavu vedl v době doznívající hospodářské krize, kdy sílila moc Adolfa Hitlera.

Soužití Čechů a Němců ve městě se stále víc vyostřovalo. Navíc v dubnu 1936 zemřel Kousalův první náměstek Othmar Oberrenner. Sociálnědemokratický starosta ho přežil jen o necelý čtvrtrok. Spáchal v létě roku 1936 sebevraždu.

Začíná mapování

Vedení jihlavského magistrátu má v plánu Tandlerovi desku obnovit. Ve hře je i udělení čestného občanství. Loni navíc vyšlo najevo, že na oficiálním seznamu čestných občanů Jihlavy chybí desítky osobností, na které se v uplynulém století zapomnělo.

Lidé z nejvyšších pater magistrátu to chtějí napravit. Všichni však dodávají, že to bude běh na dlouhou trať. Pokud by se do toho penězi i aktivitou vložili sociální demokraté, mohly by se případy Tandlera a Kousala urychlit.

Magistrát hroby zapomenutých významných občanů mapuje a snaží se dohledat příbuzné. S nimi se úředníci poradí o dalším postupu. U některých čestných občanů už se však příbuzní zřejmě nenajdou.