„Náš program je provedený do příběhu, který prožívá klaun, se kterým spolupracují děti, vžívají se do jeho snů. V dalším bloku máme výcvik ušlechtilých fríských hřebců, drezuru velbloudů, dromedárů a lam či opičí show a dvě vystoupení artistů ve vzduchu,“ popsal spolumajitel cirkusu čtyřiačtyřicetiletý Ludvík Berousek.
Bernes patří k desítce největších tuzemských cirkusů, má 25 zaměstnanců, z toho 12 umělců, chová 60 zvířat. Z Jihlavy povede jeho cesta do Znojma a Břeclavi.
„Cirkusy s dobrým jménem se ani dnes o diváky nemusejí bát,“ řekl Berousek, který cirkus vlastní s bratrem Vilémem. Oba jsou potomky rodu Berousek, jehož jméno se objevuje mezi kejklíři a potulnými umělci už v 16. století.
Rodinné cirkusy začaly vznikat v 19. století. „Berouskové byli tradičními drezéry koní a medvědů,“ řekl principál cirkusu Bernes, který pod touto značkou vznikl roku 1937.
O zimní pauze hostují v zahraničí, Česko vánoční cirkus nezná
Jeho sezona každoročně končí koncem listopadu, nová začíná prvním týdnem v březnu. „Mezitím máme pauzu na zimovišti, ale moc neodpočíváme. Pečujeme o techniku, renovujeme materiál. A jezdíme hostovat do vánočních programů cirkusů v Německu nebo ve Francii. V Česku bohužel vánoční cirkusy nemají tradici,“ mrzí Berouska.
Zřízenci umí postavit šapito a další příslušenství cirkusu na místě za dva dny. „Sbalit ale umíme rychleji, kdyby došlo k nějaké krizi, jsme schopni místo opustit do šesti hodin,“ řekl Berousek.
Nedostatkovými profesemi jsou podle něj žonglérská vystoupení na klusajícím koni nebo balet na dvou koních. „To umí na celém světě hrstka lidí. Syn to trénuje, ale bude to chtít ještě tři čtyři roky cvičit, pak uvidíme,“ odhaduje.
K cirkusu patří kočování. Berousek si bez něj neumí život představit. „Když se koncem února vrací sluníčko, žene to člověka ven. Na cestách se seznámíme se spoustou lidí, za kterými se v každém rajonu rádi vracíme,“ těší se principál.
