Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chátrající brtnický zámek, sídlo mnohých strašidel, se otevře zájemcům

  18:24aktualizováno  18:24
Kvůli roky trvajícím soudním sporům o vlastnictví nádherný zámek v Brtnici chátrá. Památka, v níž se dřív luxusně bydlelo a jež je opředená pověstmi a bloudí v ní prý plno strašidel, se však přeci jen na chvíli otevře návštěvníkům. Stane se tak na přelomu srpna a září při brtnické pouti.

Střecha zámku po opravě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Poznámky, jež ve 20. letech minulého století o brtnickém zámku sepsal učitel a spisovatel Alois Karel Hoffmann, jsou téměř nadčasové a vizionářské zároveň.

Při procházce opuštěnou alejí či prohlídce zanedbané anglické zahrady problesknou podobné myšlenky hlavou každého návštěvníka. Léta po odchodu posledních pánů nebyla pro zámek právě příznivá. Památka chátrá a její sláva postupně pohasíná.

Uplynulých jedenáct let se o zámek soudí dva potenciální majitelé, což ke zdárné existenci památky příliš nepřispívá.

Přesto se do osudu zdánlivě ztraceného sídla vkládají lidé, kteří se snaží pomoci. Od roku 2008 se město Brtnice zapojuje do oprav, které mají zaručit bezpečnost na zámku.

"Aniž by byl zámek náš, každý rok do něj investujeme určité procento financí a opravujeme jej. Letos renovujeme šindelovou střechu na třetím nádvoří, na druhém nádvoří zase komíny. Měníme krytiny napadené dřevomorkou, čímž zastavíme chátrání a zatékání. Pokud někdo zámek dostane, může pokračovat v opravách pod spravenou střechou," vysvětlil záměry města starosta Stanislav Jirků.

Osamělý bojovník za záchranu výjimečného zámku

Ještě před rokem byl zámek po delší době otevřen pro veřejnost. Aktivně se zde angažovala nadace Opus Moraviae, která zámek opravovala a průběžně zpřístupňovala.

Třenice o právoplatného majitele ovšem nebrala konce, a tak musela firma Opus Moraviae Brtnici opustit. Zůstal zde jediný "osamělý bojovník" za záchranu zámku Petr Veselý, který zde i po odchodu Opusu realizuje své plány.

Fotogalerie

V rámci brtnické pouti má Petr Veselý v plánu zorganizovat třídenní cyklus prohlídek. O akci, které se dříve říkalo Pouť Anděla strážce, se před více než 90 lety zmínil i kronikář A. K. Hoffmann.

"Dnes se již s původním leskem neslaví, ale jak dříve, i dnes rádi zavítají k svým milým neb známým ti, kteří jinak po celý rok do své rodné obce přijíti nemohou. Pouť byla zavedena po roce 1715, kdy hrozný mor řádil v Brtnici a pohltil více než 500 osob. Pouť tato slaví se vždy kolem 1. září: když připadá svátek sv. Jiljí před čtvrtkem, koná se pouť v neděli předchozí, jinak v neděli následující," zapsal si Hoffmann.

Letošní pouť vychází přesně na první zářijový den a už od 30. srpna budou mít zájemci možnost nahlédnout i do zámeckých komnat.

"Lidé uvidí zbytky interiéru, například byt posledních majitelů ze 40. let. Podíváme se i do reprezentační části nazvané Modrý salonek, kde si hosté prohlédnou renesanční náhrobek Hynka Brtnického. Hlavním lákadlem je určitě barokní Sál vjezdů s plátny K. F. Teppera. Je to jedenáctidílný cyklus, který zobrazuje příjezdy jednotlivých císařů na Brtnici," uvedl Petr Veselý.

Mezi zdmi památky bloudí bílá paní, lesmistr i zlý adjunkt

K brtnickému zámku se vážou i strašidelné historky. "Jedna pověst vypráví o lesmistrovi, který měl dříve strašit v zámeckém stromořadí a nalezl pokoj, až když ho kněz zažehnal. Jiná pověst je o zlém adjunktovi, který se po smrti zjevoval na zámku a chechtal se z okna," přiblížil dva tajemné příběhy bývalý brtnický kastelán Tomáš Hartman.

Podle zápisků A. K. Hoffmanna z knihy Městys Brtnice na Moravě má zámek i vlastní bílou paní. Jedná se o Biancu, dvorní dámu hraběnky Chiavy, která se před stovkami let zamilovala do muže své paní - do hraběte Tolberta. Hraběnka byla velmi žárlivá a zamilovanou Biancu nechala zaživa zazdít. Když se hrabě vrátil z války, rozlítil se na manželku, Biance už však nebylo pomoci.

"Bílá paní v nočních hodinách tiše kráčí chodbami zámeckými. Tak chůva vyprávěla, že spatřila ji, jak pozoruje ji a dítko péči její svěřené. Usmívá-li se bílá paní, jest událost, která rodinu čeká, radostná," napsal Hoffmann.

Dvaasedmdesátiletý Jan Šaroun na zámku dříve bydlel. Přišel tam jako jeden z nájemníků po druhé světové válce. "Bylo mi tehdy asi pětadvacet, s manželkou jsme dostali dvě místnosti: kuchyň a seknici. Tu jsme rozdělili na ložnici a obývák, koupili jsme si i naftová kamna," vzpomíná penzista.

"Bylo tam krásné bydlení, ale v 70. letech jsme museli odejít, zámek neměl dobrou statiku a dneska to tam vypadá hrozně," pokračoval smutně Šaroun, který nyní žije v pečovatelském domě.

"Moje teta pracovala na zámku v 60. letech, byly tam sklady hraček a už tehdy byl ve špatném stavu," vzpomíná zase Marie Birnbaumová z Brtnice.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od poloviny července vydal Rančířov několik stovek ročních povolenek na průjezd...
Za průjezd Rančířovem už se nebude platit, ministerstvo mělo výhrady

V Rančířově na Jihlavsku přestanou vybírat mýtné za průjezd automobilů po cestě kolem tamního lomu. Zastupitelé totiž zkraje týdne rozhodli, že zruší vyhlášku,...  celý článek

Jihlava do konce listopadu prodlouží trolejbusové tratě o 1,5 kilometru. Práce...
Jihlava připravuje revoluci v linkách MHD, řidiči jí ale chybí už teď

Konec linky BI, návrat trolejbusu D a nová trasa F. Jihlava chystá největší změnu v městské hromadné dopravě za posledních více než dvacet let. Začátkem...  celý článek

Ilustrační snímek
Matka žáka základní školy dala facku učitelce, ta musela do nemocnice

Na učitelku zaútočila matka jednoho ze žáků v jihlavské základní škole Jungmannova. Kantorka po útoku musela na ošetření do nemocnice. Podle policie se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.