„Cenu převezme 23. října. Poté vystoupí ve foyer Divadla Pasáž Chantal Poullain. Zazpívá francouzské šansony i vlastní písně,“ popsala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
V padesátých letech Jiří Pecha vyrůstal v Třebíči-Borovině jako nadějný přespolní běžec. Byl dokonce druhý v republikovém přeboru mezi mladšími dorostenci. Hrál i házenou či basketbal.
Jeho sportování ukončila otevřená zlomenina nohy. Cvičil jednou svého psa - vlčáka, učil ho lézt po kladině. Ta se ale převrhla tak nešťastně, že přimáčkla budoucímu herci nohu.
Do rány následně dostal otravu a hrozila amputace. Nakonec mu nohu zachránil docent Holubec, kterého mu domluvila maminka, zdravotní sestra. Dráty v noze má z té doby dodnes.
Vzali ho na JAMU, i když jako elektromechanik neměl maturitu
A tak se Jiří Pecha zaměřil na divadlo, k němuž měl také blízko. Jeho otec byl ochotník, maminka pomáhala s kostýmy. Na zkoušky brali i své syny, kteří si v zákulisí hráli s rekvizitami. Občas dostali dětské role.
Důležité pro Pechu později bylo, že potkal třebíčského učitele a ochotníka Josefa Geržu. Díky němu se stali profesionálními a známými herci i třeba Milan Riehs, Zdeněk Braunschläger či Karel Pospíšil. Gerža Pechovi poradil, aby šel studovat herectví na vysokou školu do Brna.
A na JAMU jej opravdu vzali, i když neměl maturitu. Do té doby vyučený elektromechanik opravoval pračky a převíjel motory. Vyučil se ve Žďáře nad Sázavou tak, že měl půl roku praxi a druhou půlku školu.
V Brně se později potkal s Bolkem Polívkou. Stali se z nich přátelé a dlouholetí spolupracovníci. Velmi dobře se zná i s jeho bývalou ženou Chantal Poullain, jež právě zazpívá na slavnostním předání ceny.
Házel drny po autech a vozil se na ledových krách v řece
Na Třebíč Pecha stále rád vzpomíná. Jeho otec pracoval v borovinské továrně na boty a býval i redaktorem v Baťových Zlínských novinách. Do školy kdysi chodil Jiří Pecha z Boroviny dva kilometry až do Třebíče. Přecházeli i vysoký železniční most přes Libušino údolí.
„Házeli jsme z něj na projíždějící auta drny,“ vzpomínal jednou herec, který v listopadu oslaví 73. narozeniny.
A protože se narodil před koncem války, nacházeli v dětství s kamarády munici, kterou pak nechávali „bouchnout“. Když jednou tálo po zimě, vozili se po rybníku na krách. Byli pak tak mokří, že se museli usušit ve školní kotelně. Ve třídách prý tehdy panoval tvrdý režim. Když přišel někdo do hodiny pozdě, dostal přes prsty ránu tyčkou přímo od ředitele.
Pecha je už několikátým hercem původem z Třebíče, který od města dostane cenu. Před ním to byli třeba Miroslav Donutil, Oldřich Navrátil či Zdeněk Braunschläger.
